Obsah hlavní stránky
Životopis
Emil Králíček byl český architekt známý svou prací v oblastech secese a kubismu. Narodil se 11. října 1877 v Německém Brodě jako druhý ze čtyř synů rodiny divadelního sluhy Martina Králíčka a jeho manželky Terezie, rozené Šafránkové. Po studiu na reálném gymnáziu v Táboře a stavební průmyslové škole v Praze začal svou kariéru ve firmě Antonína Balšánka, kde pracoval na projektech jako je budova Muzea hlavního města Prahy. V roce 1900 se přestěhoval do Darmstadtu, kde pod vlivem Josepha Marii Olbricha začal experimentovat s moderní secesní architekturou. Po návratu do Prahy pracoval pro firmu Matěje Blechy a později se přesunul k kubismu, což odráželo v jeho projektech jako dům Diamant na Novém Městě.
Ve své profesní dráze spolupracoval s řadou sochařů a architektů. Během první světové války byl povolán do vojenské služby, ale nakonec pracoval na vojenských stavebních projektech v Praze. Po válce pokračoval ve spolupráci s firmou Řehák a Nejedlý a později založil vlastní firmu se svým kolegou Rudolfem Šolcem. Králíčekův život tragicky skončil, když spáchal sebevraždu v roce 1930.
Text vznikl zpracováním článku Emil Králíček z Wikipedie (autoři), použitého pod licencí CC BY-SA 4.0. Část profilů přebírá text doslovně, část je přeformulovaná; obojí je zde dostupné pod toutéž licencí CC BY-SA 4.0.
Významná díla
Libeňská sokolovna, Praha 8 – Libeň
Zajímavosti
Spolupracoval s sochaři jako A. Waigant a K. Pavlík.