kostel svaté Anny (Habartov) Kostel

Kostel svaté Anny v obci Habartov (okres Sokolov, Karlovarský kraj) byl farním chrámem. Postavili jej v roce 1905 v moderním stylu s románskými a secesními prvky. Dnes jde o zaniklou památku, zbouranou v roce 1951 v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí. V době svého vzniku představoval architektonickou inovaci, která spojovala historické styly s modernou počátku 20. století.

Stavba vznikla v jižní části Habartova na místě původní barokní kaple z roku 1766. Tato starší svatyně již na počátku 20. století vykazovala statické závady, netěsnila a její kapacita byla nedostatečná pro rostoucí počet obyvatel. Poslední mše v barokní kapli se konala 9. března 1905, poté byla zbourána. Přípravy na nový kostel zahájil v roce 1902 farář Johann Kvasnička založením stavebního spolku. Finanční prostředky byly vybírané. K realizaci byl přizván pražský stavitel Matěj Blecha, zatímco výstavbu v terénu řídil Emil Lifka ze Sokolova. Základní kámen byl položen 7. května 1905 a díky rychlému postupu proběhla kolaudace již v prosinci téhož roku. První mše se uskutečnila 10. prosince 1905 a slavnostní vysvěcení proběhlo 26. července 1906.

Kostel byl navržen jako jednolodní orientovaná pseudoslohová stavba. Na obdélném půdorysu dominoval půlkruhově zakončený presbytář a k jižní stěně přiléhala obdélná sakristie. Západní průčelí zdobila vysoká hranolová věž s přístavkem pro schodiště, kterou zakončovala sloupková lucerna. Interiér byl vybaven převážně novodobým mobiliářem. Zvláštní pozornost zasloužilo varhanní vybavení. Původně zde stály varhany z roku 1854 přemístěné z kostela svatého Michala v Oloví. V roce 1908 je nahradil nový nástroj od Jindřicha Schiffnera se 13 registry a dvěma manuály.

Osud kostela byl spjat s rozvojem průmyslové těžby. Lom Libík postupně zasahoval svou skrývkou až k pozemkům chrámu, což vedlo k tomu, že již v roce 1947 vedení sokolovských dolů požadovalo demolici objektu. Přestože jsou v kronikách nejasnosti, kostel byl definitivně odstřelen 19. prosince 1951. Před samotným zbouráním byly varhany odvezeny do Chlumu Svaté Maří a následně do kostela svatého Šebestiána v Archlebově.

V současnosti se na místě kostela nenacházejí žádné viditelné zbytky stavby. Celá oblast byla povrchovým lomem Libík odtěžena, následně překryta skrývkou a rekultivována. Dnešní lokalita tvoří západní svahy jezera Medard.

Památka kostela svaté Anny připomíná dynamiku kulturních a urbanistických změn v průmyslové éře, kdy moderní architektura ustoupila energetickým potřebám regionu. I když stavba fyzicky zanikla, její historie zůstává součástí krajiny kolem jezera Medard, která stojí za návštěvou.