kostel svatého Václava (Kozojedy) Kostel
Kostel svatého Václava v Kozojedech se nachází v okresu Jičín a náleží pod Římskokatolickou farnost Kopidlno v jičínském vikariátu biskupství královéhradeckého. Prvé zmínky o chrámu pocházejí již z roku 1368, což svědčí o hluboké tradici tohoto místa. Dnešní podoba kostela vznikla v roce 1689, kdy byl postaven jako jednolodní dřevěná stavba obdélníkového půdorysu s trojbokým závěrem. Pamětní kniha prokazuje, že kostel prošel postupnými opravami—v roce 1718 a znovu v roce 1803, kdy byl omítnut. Významná rekonstrukce následovala v roce 1913 na iniciativu Musejního spolku v Novém Bydžově. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek v roce 1964.
Stavba je konstrukční raritou. Postavena z dubových prken (trhanic) silných 20–25 centimetrů a širokých kolem 50 centimetrů, dosahujících délky až 10 metrů. Střecha je strmá valbová krytá šindelem se sanktusníkem s jehlanovitou stříškou. Vazní trámy hambálkového krovu přesahují stěny a opírají se o zdobené dřevěné krakorce. K severní straně kněžiště je přisazena zděná čtvercová sakristie, k jižní straně pak roubená síň. Kruchta je částečně podepřena deseti sloupy.
Interiér je výrazně barokní, datovaný do let 1718–1722. Strop lodi je prkenný, kazetový s polychromovanou malbou s renesančními motivy. Polychromií zdobí rovněž kruchtu a lavice. Půlkruhově klenutý vítězný oblouk má rozpětí 5,65 metrů a nese řezaný sposový trám s chronogramem z roku 1689, obsahujícím starolatin ský nápis odkazující na Krista. Hlavní oltář z roku 1722 zobrazuje svatého Václava a je zdoben sochami českých patronů; nástavec nese obraz Navštívení Panny Marie. Boční oltáře z roku 1718 jsou vybaveny obrazy svatého Antonína Paduánského a Křtitele Jana. Kazatelna z roku 1722 je zdobena řezbou čtyř evangelistů. V roce 1961 byly do kostela přeneseny varhany z roku 1722 původně z Chroustova.
Vedle kostela stojí samostatná dřevěná zvonice z roku 1689, vysoká 13 metrů s osmiúhelníkovým půdorysem. Její konstrukce je štenýřovo-vzpěradlová, bedněná prkny a zakončená jehlanovitou střechou. Z původně tří zvonů se dochoval zvon z roku 1612 o výšce 1,10 metrů a průměru 0,95 metrů; ostatní zvony byly rekvírovány.
Kostel je obklopen hřbitovem chráněným ohradní zdí tvořenou pískovcovými sloupky s dřevěnými fošnami. Uvnitř kostela se nachází náhrobek Václava Stráňovského z roku 1568. Kostela je součástí naučné stezky vedoucí z Vysokého Veselí přes Kákovice, Veselý Háj, Velešice, Sběř a Česov zpět na výchozí bod, čímž se stává ideálním cílem pro pěší turistu zajímajícího se o dřevěnou sakrální architekturu a českou historii.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1368
- První zmínky o kostelu
- 1689
- Postavení kostela v dnešní podobě
- 1718
- Oprava kostela
- 1803
- Omítnutí kostela
- 1913
- Rekonstrukce na popud Musejního spolku v Novém Bydžově
- 1964
- Zápis do státního seznamu kulturních památek
Stavební vývoj
Architektonická podoba kostela vychází z konce 17. století, přičemž první zmínky o místě sahají do 14. století. Jde o jednolodnou dřevěnou stavbu s hambálkovým krovem a zděnou sakristií. V průběhu času probíhaly různé opravy, včetně omítání v roce 1803 a rekonstrukce v roce 1913.
Historické události
1368: První zmínky o kostelu; 1689: Postavení kostela v dnešní podobě; 1718: Oprava kostela; 1913: Rekonstrukce na popud Musejního spolku v Novém Bydžově.
Zajímavosti
– První zmínky o chrámu pocházejí již z roku 1368. – Stavba je konstrukční raritou postavenou z dubových prken. – Interiér je výrazně barokní a datovaný do let 1718–1722. – Vedle kostela stojí vysoká 13 metrů dřevěná zvonice z roku 1689. – Uvnitř kostela se nachází náhrobek Václava Stráňovského z roku 1568.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Václava v Kozojedech na Jičínsku patří k dřevěným kostelům Královéhradeckého kraje. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Kopidlno a od roku 1964 je kulturní památkou.
První zmínky o kostele pocházejí z roku 1368. Dnešní stavba vznikla v roce 1689. V roce 1718 prošla opravou, v roce 1803 byla omítnuta. V roce 1913 byla rekonstruována z popudu Musejního spolku v Novém Bydžově.
Kostel je orientovaná jednolodní dřevěná stavba obdélníkového půdorysu s trojbokým závěrem. Stavitelé použili dubová prkna silná 20 až 25 centimetrů, široká kolem půl metru a dlouhá až 10 metrů. Strmou valbovou střechu kryje šindel a nese sanktusník s jehlanovitou stříškou. Trámy krovu přesahují stěny a spočívají na dřevěných krakorcích zdobených řezbou. K severní stěně kněžiště přiléhá zděná čtvercová sakristie, k jižní straně lodi roubená síň.
Vnitřní vybavení je barokní a pochází z let 1718 až 1722. Prkenný kazetový strop lodi zdobí barevná malba s renesančními motivy. Pomalovaná je také kruchta, částečně podepřená deseti sloupy, a lavice. Vítězný oblouk má rozpětí 5,65 metru a přepíná ho trám s latinským nápisem. Ten v sobě ukrývá letopočet 1689 a v překladu zní: Milostiv buď, Ježíši, lidu, jenž tvým utrpením vykoupen jest.
Hlavní oltář z roku 1722 se sochami českých patronů nese obraz svatého Václava, v nástavci je obraz Navštívení Panny Marie. Dva boční oltáře z roku 1718 mají obrazy svatého Antonína Paduánského a svatého Jana Křtitele. Kazatelnu z roku 1722 zdobí řezby čtyř evangelistů. Varhany z téhož roku sem byly přeneseny z Chroustova v roce 1961. Ve zdi kostela je osazen náhrobek Václava Stráňovského z roku 1568.
Nedaleko kostela stojí třináct metrů vysoká dřevěná zvonice z roku 1689. Je osmiboká a stupňovitá, má šikmou spodní část a jehlanovou šindelovou střechu. Původně v ní visely tři zvony. Dva byly zabaveny, dochoval se jen zvon z roku 1612.
Kostel stojí uprostřed hřbitova. Obepíná ho ohradní zeď z pískovcových sloupků, mezi nimiž leží dřevěné fošny. Vede kolem něj také naučná stezka, která spojuje Vysoké Veselí s okolními obcemi.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu jsou ranní nebo pozdní odpolední hodiny, kdy dopadá měkké světlo na dřevěné stěny kostela, což zvýrazní jeho barokní detaily a texturu dřeva.
S sebou si vezměte především pohodlnou obuv, protože kostel je součástí naučné stezky, která vybízí k procházkám v okolní krajině. Pro nejlepší fotografie hledejte úhly z areálu hřbitova, kde je kostel vidět jako dominantu obce a okolního prostoru.
Pokud hledáte další zážitky v blízkosti, doporučujeme projít naučnou stezkou směrem na Vysoké Veselí, Kákovice, Veselý Háj, Velešice, Sběř či Češov. Pro rodiny s dětmi je tato procházka ideálním způsobem, jak spojit poznávání historie s pohybem v přírodě.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Kozojedy, Královéhradecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 37072/6-1222).
Pro děti
Ahoj! Ať se představíme, že jsme cestovatelé v čase a dostali se do malé vesničky Kozojedy. Tam stojí nádherný kostel svatého Václava, který bychom mohli nazvat "barokní krásou"! Ale jak je to možné? Pojďme se dozvědět všechno o tomto úchvatném místečku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel je součástí naučné stezky Vysoké Veselí–Kákovice–Veselý Háj–Velešice–Sběř–Kozojedy–Češov.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Vysoké Veselí, začátek naučné stezky, zde můžete zahájit svou cestu a začít poznávat okolní krajinu. 2. Sběř, zastávka na naučné stezce, toto místo vás provede částí trasy směřující k hlavnímu cíli. 3. Kostel svatého Václava, historická památka, je hlavním bodem výletu v obci Kozojedy. 4. Češov, konec naučné stezky, zde můžete svou tematickou procházku úspěšně dokončit.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kostel svatého Václava v Kozojedech promění do čarovného krajinného ráje, kdy kvetoucí keře a stromy oslavují příchod tepla. Sluneční paprsky osvětlují starobylý kostel v jemných barvách, což zvyšuje jeho krásu. Navštěvníci si mohou užít klidné chvíle bez příliš velkého davu, protože se lidé ještě nevrací do venkovních aktivit. Doporučujeme návštěvu v polodne, kdy slunce osvětluje architekturu kostela z nejlepšího úhlu. Oblečte si vhodný kombinéz s teplou košilí, protože ráno a večer může být stále chladno.
Léto: V letním období nabízí kostel svatého Václava ideální prostředí pro návštěvníky hledající únik od městské záplavy. Počasí je převážně slunečné a teplé, což umožňuje dlouhé procházky kolem okolního parku. Kostel se stává oblíbeným místem pro rodiny s dětmi i milovníky historie. Navštěvníci by měli přijít brzy ráno nebo v pozdním odpoledni, aby se vyhnuli velkým davům během hlavních letních hodin. Nezapomeňte na sluneční ochranné prostředky a lehké oblečení vhodné pro teplé počasí.
Podzim: Podzim přináší kostelu svatého Václava zvláštní atmosféru, když listy stromů na okolním pozemku proměňují krajinu v živou paletu barvy. Slunečné dny s mírnými teplotami jsou ideálním časem pro návštěvu, kdy se mohou navštěvníci užít klidné chvíle a krásy proměnící se přírody. V zimních dnech je vhodné si vzít s sebou teplejší oblečení, protože ráno a večer může být chladněji. Nejlepším časem pro návštěvu je odpoledne, kdy slunce osvětluje kostel v jasných barvách.
Zima: V zimním období nabízí kostel svatého Václava jedinečnou atmosféru pod pokrytými sněhem stromy a chladnými, čistými vzduchy. Slunečné dny jsou ideálním časem pro návštěvu, kdy se může kostel osvětlit v jasném světle. Navštěvníci by si měli vzít s sebou teplé oblečení a boty vhodné pro sněžný povrch. Doporučujeme navštěvu v poledne, kdy je slunce nejvýraznější a návštěvníci mohou užít si klidné chvíle bez příliš velkého davu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Prazak / CC BY 2.5 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře