Kostel svatého Jana Nepomuckého (Štramberk) Kostel

Vítejte ve Štramberku. Právě teď stojíte před jednou z nejvýraznějších dominant místního náměstí, kterou je kostel svatého Jana Nepomuckého a svatého Bartoloměje. Když se na něj podíváte, hned si všimnete, jak moc ovládá prostor kolem sebe a jak přirozeně zapadá do atmosféry tohoto moravskoslezského města. Je to místo, které v sobě nese stovky let historie a které slouží jako duchovní středotisk pro všechny, kteří sem zavítají. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a nechte svůj zrak přejít po celém objektu, od základů až po vrchol věže, která se tyčí nad městem.

Pojďme se teď společně podívat na to, jak tato stavba vznikla a proč zde vůbec stojí. Vše začalo v roce tysíc sedm set dvacet jeden. V té době už v místě existoval starší gotický kostel svatého Bartoloměje, ale s postupným růstem města a počtu obyvatel se ukázalo, že je prostě příliš malý. Nebylo v něm dost místa pro všechny věřící, a proto bylo rozhodnuto, že vznikne nová, větší stavba. Založení tohoto projektu vedl Karl Pfefferkorn, který byl správcem novojičínského panství jezuitského řádu. Díky jeho aktivitám a organizační schopnosti mohl být kostel velmi rychle vybudován. Už jen dva roky poté, konkrétně sedmnáctého května v roce tysíc sedm set dvaděttři, byl kostel slavně vysvěcen a otevřen pro veřejnost.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Před sebou vidíte jednolodní zděnou stavbu, která je typická pro svou prostorovou dispozici. Pokud se podíváte směrem k zadní části, uvidíte půlkulaté zakončení prostoru, kde se nachází kněžiště. Celý objekt je orientován tak, aby jeho věž směřovala do centra města, což z něj dělá snadno rozpoznatelný orientační bod. Všimněte si také portálů, tedy vstupních bran, které v roce dva tisíce sedmnáct prošly pečlivou obnovou, aby se zachovala jejich původní krása a detail.

Když pohlédnete nahoru na věž, možná budete mít pocit, že je součástí původního plánu z počátku osmnáctého století. Je to však mýtus. Věž s její lucernou a helmicí, tedy tou charakteristickou zakončivou střechou, byla přistavena až mnohem později, konkrétně v letech tisíc devět set sedm a tisíc devět set osm. Právě tato součást stavby prošla v roce dva tisíce sedmnáct velkou opravou, kdy byla renovována samotná konstrukce věže i zvonová stolice, aby mohly zvony znovu znět v plné síle nad střechami Štramberku.

Kromě Karla Pfefferkorna, který stavbu umožnil, jsou s tímto místem spojena i další jména, jako jsou Jano Köhler či Vojtěch Petráš. I když neznáme jména konkrétních architektů, kteří plány kreslili, víme, že výsledek jejich práce je dnes zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, což je uznání vysoké hodnoty tohoto objektu pro celou naši kulturu.

Nyní vás chci vzít k jedné zajímavosti, která se skrývá uvnitř, a kterou byste neměli přehlédnout, pokud se rozhodnete vstoupit. Nad hlavním oltářem, který pochází z roku tisíc sedm set osmdesát jeden, se nachází velmi vzácné sousoší Kalvárie. Tato skupina soch pochází z roku tisíc šest set šedesát, což znamená, že je starší než samotný kostel. Původně patřila do zbořeného poutního kostela a byla sem přenesena, aby zde našla nový domov a nadále připomínala utrpení Krista. Je to fascinující detail, který ukazuje, jak se v průběhu staletí doplňovaly různé prvky a jak se památky transformovaly. Dalším zajímavým detailem je instalace nových prvků v roce tisíc devět set čtyřicet jeden, což ukazuje, že kostel byl neustále udržován a modernizován v souladu s dobou.

Stojíte tedy před stavbou, která není jen hromadou kamení a malty, ale živým svědectvím o ambicích lidí z osmnáctého století, o jejich víře a o snaze vytvořit něco, co přetrvá generace. Od malého gotického kostela přes barokní rozmach až po moderní opravy věže v osmznáctém století. Všechny tyto vrstvy času tvoří dnešní podobu tohoto místa.

Doporučuji vám nyní v klidu obejít budovu, vnímat její mohutnost a zkusit si představit, jak vypadalo náměstí v době, kdy se tu poprvé ozval zvon v roce tysíc sedm set dvaděttři. Pokud máte čas, nahlédněte dovnitř a vyhledejte zmíněné sousoší Kalvárie, které je tichým svědkem historie starší než tyto zdi.

Tím končíme náš krátký výlet k kostelu svatého Jana Nepomuckého a svatého Bartoloměje. Doufám, že jste si užili tento pohled do minulosti. Nyní už je na vás, zda budete pokračovat v objevování dalších krás Štramberku, nebo zda si jen tak vychutnáte atmosféru tohoto nádherného města. Přeji vám příjemný zbytek dne a příjemné putování dál.