V zámeckém parku v Lysé nad Labem se nachází cenná řada alegorických soch znázorňujících měsíce, která byla vytvořena v letech 1734 až 1735. Dvanáct figur lemuje hlavní střední osovou cestu parku a tvoří jedinečný soubor, jehož cílem bylo zachytit, jak si tehdejší společnost představovala jednotlivé roční období a s nimi spojené činnosti. Soubor je součástí chráněného zámeckého areálu.

Autorství patří dílně Matyáše Bernarda Brauna, který však sám sochařský úkol nepřijal, předpokládá se kvůli své pokračující nemoci. Modely v kameni následně realizoval František Adámek, známý jako „Sochař z Benátek". Všechny sochy byly vytvořeny z jemnozrnného křemenského pískovce z okolí Brandýsa nad Labem. Každá figura je opatřena veršovaným nápisem v německém jazyce umístěným na soklu, který charakterizuje daný měsíc. Mnohé z těchto nápisů jsou dnes již těžko čitelné nebo nečitelné.

Alegorie Ledna zobrazuje starého pohublého muže s dlouhým plnovousem v teplém oděvu – zřasené kalhoty, kabátek lemovaný kožešinou, plášť a čepice s kožešinou. Na nohách má vysoké ochraňovací boty. U jeho levé nohy kouří ozdobné ohřívadlo s prořezávanými vzory hvězd a křížků, symbolizující snahu překonat zimní zimu. Postava je komponována do složitého taneční pozice s charakteristickým barokním kontrapostem, zvláště patrným v extrémním zalomení levého kolena. V levé ruce si přetáhuje cíp pláště přes hlavu, v pravé drží těžko identifikovatelný ovál, který by mohl být kartuší nebo zrcadlem odrážejícím budoucnost.

Měsíc Únor představuje postava ženy v přiléhavém šatu a plášti s vlnující se drapérií. Postava zaujímá pohyb připomínající tanec, jakoby výzvu k radosti. V pravé ruce drží mísu s koblihami či koláči, kterou opírá o bok. U její levé nohy leží oškubáná husa a dvě kuřata, za pravou nohou soudek a rožeň s napíchnutým kuřetem a kouskem masa. Podle nápisu na podstavci byl únor považován za měsíc rozvernosti a radosti zahánějící smutek, který zve k bohaté tabuli a k tanci. V barokní éře byl únor tradičně spojován s karnevalovým veselím. Usměvavá ženská tvář s kadčry vázanými do drdůlku a zdobenými pentlí vyzařuje přitažlivost a připomíná estetiku barokních alegorií Ctností a Neřestí.

Březen je zobrazen jako mužská postava vojáka s čapkou v elegantní vojenské uniformě se stylovým páskem. Voják má knír a kudrnaté kadeře vykukující zpod čepice. Jeho usměvavá tvář vyzařuje sebevědomí. Za vojákovou pravou nohou leží plátová zbroj s helmicí a kartuš, čímž je symbolizována válečnická a aktivní povaha března.

Tyto sochy představují fascinující okno do světa 18. století a jeho chápání přírodních cyklů skrze lidské činnosti a nálady. Návštěvník parku zde nachází nejen příklad barokní sochařské kvality, ale také svědectví o tom, jak viděli své okolí předchozi pokolení.