Divice jsou tvrz přestavěná na zámek ve vesnici stejného jména v okrese Louny. Dominantou stavby je čtverhranná věž doplněná jednopatrovým křídlem upravením na hospodářskou budovu. Od roku 1964 je celá stavba chráněna jako kulturní památka.

Panské sídlo se v písemných pramenech poprvé objevuje roku 1318, kdy ho vlastnili vladykové Onoš, Juřík a Vratislav. Významný bod v historii představuje rok 1346, kdy Léva z Divic tvrz přestavěl. Léva a jeho potomci ji vlastnili až do roku 1481. Následující desetiletí byla obdobím rychlého střídání majitelů – od roku 1482 ji spravoval Zikmund Fremut z Krásného Dvora, později ji vlastnili Jiřík Osterský, Jan z Kauče, Jan Hrzek a Jiří z Lobkovic. Jeho synové Děpolt a Jindřích pokračovali v držbě, přičemž Jindřích nechal tvrz po roce 1560 přestavět na renesanční zámek. Tato nákladná přestavba však zadlužila jeho nástupce Děpoltu mladšímu natolik, že musel rozprodávat majetek.

V 17. století se vlastnictví znovu měnilo. Roku 1596 tvrz patřila Janovi ze Šelmberka, následně rodině Trčků z Lípy a od roku 1601 Kryštofovi z Lobkovic. Panství, které tvořily vesnice Vinařice, Solopysky, Kozojedy, Třeboc, Horní Ročov, Konětopy a Markvarec, vlastnili Lobkovicové až do roku 1656. Později se sídlem střídavě zabývali Jan Vilém Vogt, Jan z Cron a Arnošt Gotfried Schütz, přestože zde běžně nežili. V roce 1720 zámek zdědil Karel Daniel Pachta z Rájova, jeho potomkům patřilo až do roku 1797, kdy jej koupil Jakub Wiemmer. Pět let poté jej získal kníže Josef ze Schwarzenberku. Stavby již byly v havarijním stavu, a tak byly roku 1810 zbořeny budovy zámku a přilehlého pivovaru. Schwarzenberkům panství náleželo až do roku 1924.

Od roku 1950 jej spravovalo divické jednotné zemědělské družstvo Ročov, které roku 1956 nechalo věž zastřešit a opravit. Po dlouhém období zanedbání byla stavba roku 1992 vrácena v restituci Jiřímu Kočárkovi. Od roku 2016 je tvrz ve vlastnictví společnosti Studia Dva, která zde pořádá kulturní akce a aktivně se věnuje její obnově.

Architektura věže odráží její dlouhý vývoj. Ve čtrnáctém století tvořila věž obehnaná hradbou centrum tvrze. Při renesanční přestavbě po roce 1560 získala sgrafitové omítky. Věž má tři patra, v každém jednu místnost, s okny umístěnými v hlubokých výklencích s kamennými sedátky. První patro obsahuje prvky barokního stylu na oknech a stropu. Z druhého patra, kde se částečně zachovalo 38 malovaných erbů, vede malý renesanční portál na schodiště v síle zdi. K věži přiléhá jednopatrové barokní křídlo určené k hospodářským účelům. Přilehlý sad s rybníkem od roku 2017 prochází postupnou obnovou.