Mirošovice jsou zámek nacházející se na jižním okraji vesnice Mirošovice v obci Hrobčice v Ústeckém kraji. Zámecká budova tvoří severní křídlo hospodářského dvora a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

První zmínka o Mirošovicích pochází z roku 1207, kdy patřily oseckému klášteru (August Sedláček uvádí rok 1209). Od 14. století se zde etabloval samostatný statek rytířů Mirošovských z Mirošovic, kterí měli vesnici ve vlastnictví až do konce 16. století. Poslední držitel z této dynastie, Jan z Mirošic, koupil v roce 1596 sousední Hrobčice a o tři roky později obě panství prodal Zdeslavu Kaplíři ze Sulevic za 15 500 kop míšeňských grošů. Ten je následně připojil k Želenicím. V roce 1616 Zdeslavův syn Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic prodal celé panství Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka.

Osud zámku se opakovaně měnil. Z rodiny Šternberků přešly Mirošovice na hraběnku Veroniku Polyxenu z Martinic a v roce 1668 je koupila kněžna Žofie Anežka z Dietrichštejna. Brzy poté ho získali Lobkovicové, kterí Mirošovice připojili k Bílině.

Ze stavebního hlediska původní tvrz zanikla a byla nahrazena pozdně gotickou tvrzí, poprvé zmíněnou v roce 1523. V 16. století bylo zdivo dvakrát renesančně upraveno. Lobkovici provedli barokní přestavbu především interiérů a přistavěli kapli. Zámeckou budovu tvořilo dlouhé křídlo s přístavkem v jihozápadní nároží. V jižním průčelí se zachoval hrotitý vstupní portál a gotický portál. Okolo roku 1554 byly fasády vyzdobeny sgrafitovými omítkami. Přízemí bylo přestavěno s valenými klenbami. Okolo roku 1600 přibyla schodišťová věž v jižním průčelí.

Ve 20. století hospodářský dvůr obývaly státní statek a družstvo Jednota s pohostinstvím. Od devadesátých let patřil zámek spolku Kampanila Malhostice, kterému se nepodařilo sehnat prostředky na opravu. Objekt se dostal do havarijního stavu s propadlými podlahami, poškozenou střešní krytinou a krovem. V roce 2019 se část střechy propadla. Změna přišla v roce 2020, kdy zámek za jednu korunu od spolku koupila obec Hrobčice. V roce 2023 obec dokončila jeho rekonstrukci a od té doby je zámek v předem stanovených termínech přístupný veřejnosti.

Při obnově byly pod vrstvami omítek objeveny nástěnné kresby šlechtice a šlechtičny s nápisy psanými novogotickou kurzivou. Předpokládá se, že zobrazují pár, který na zámku žil přibližně v letech 1630–1650.