Zámek Třemešek stojí v Králci, části obce Dolní Studénky v okrese Šumperk. Svůj název nese po středověké vesnici Třemešek, jež na tomto místě stávala, avšak zanikla nejspíše za česko-uherských válek ve druhé polovině 15. století. Lokalita se poprvé připomíná roku 1346 v majetku pánů z Lipé. V roce 1446 byl Třemešek připojen k zábřežskému panství Tunklů z Brníčka, roku 1527 jej získali Žerotínové.

Klíčovou kapitolou v dějinách zámku se stala druhá polovina 16. století. Roku 1559 koupil Třemešek Petr Bukůvka z Bukůvky a jeho potomstvo drželo statek celých sto let. Po Petrově smrti převzal panství Jan Bukůvka (1555–1617), vzdělaný renesanční šlechtic, který sňatkem s Ester Syrakovskou z Pěrkova pronikl mezi společenskou elitu Moravského markrabství. Právě Jan Bukůvka dal v 80. letech 16. století vystavět renesanční zámek. Podle pozdějších vyobrazení šlo o jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu s vysokou sedlovou střechou a dřevěnou věží. Nelze vyloučit, že stavitelé využili zdivo starší tvrze či hospodářského dvora, jejichž existence se na místě předpokládá, byť je doložena jen nepřímými prameny.

Datum dokončení stavby potvrzuje letopočet 1587 vytesaný na vstupním portálu. Ten patří k mimořádným dochovaným památkám tohoto druhu v rámci celé Moravy: zdobí jej figurální ornamentika a basreliéfy Jana a Ester Bukůvkových. Přes četné pozdější úpravy zámku se portál dochoval až do dnešních dnů a zájem památkářů o něj sahá již do 19. století. Otázka autorství zůstává v odborné literatuře otevřená; jako možná inspirace bývá uváděna renesanční výzdoba zámku v polském Brzegu, spojená se jménem sochaře Andreje Walthera.

Synové Jana Bukůvky se sice zapojili do stavovského povstání, přesto se jim navzdory majetkovým ztrátám v pobělohorských konfiskacích podařilo Třemešek udržet. Po Bernardu Bukůvkovi (†1631) spravovala panství jeho vdova. V roce 1643 přešel zámek na jejich dceru Annu Kateřinu (1624–1685), provdanou za hraběte Maxmiliána Valentina z Martinic. Když Martinic roku 1652 přesídlil do Čech, rozhodl se Třemešek prodat.

V dubnu 1653 jej koupil moravský zemský hejtman hrabě Jan z Rottalu za 18 000 zlatých, záhy jej však téhož roku se ziskem prodal za 21 500 zlatých Přemyslavu III. ze Žerotína (1629–1673). Třemešek se tak znovu ocitl v rukou Žerotínů, kteří jej drželi přes sto let. Přemyslav III. sídlil především ve Velkých Losinách a v době jejich přestavby pobývala rodina právě v Třemešku. Inventář z roku 1673 dokládá, že zámek tehdy stále mohl sloužit jako plnohodnotné panské sídlo. Pozdější Žerotíni přistupovali k Třemešku různě: Jan Jáchym (1667–1716) jej využíval jen jako zdroj příjmů, naproti tomu Jan Ludvík (1691–1761) vedl hospodářství osobně, dal zchátralý zámek opravit a upravil zámeckou kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. Nejmladší z jeho tří synů, Josef Karel (1724–1808), pak Třemešek zdědil.

Dnešní podoba zámku je výsledkem radikální přestavby z poloviny 19. století. Zámek je od roku 1958 evidován jako kulturní památka. Pro návštěvníka je největším lákadlem autentický renesanční portál z roku 1587 – kamenný doklad šlechtické reprezentace jagellonské a rudolfínské Moravy, který přečkal všechny proměny panství i budovy samotné.