Zámek Melč se nachází v obci Melč v okrese Opava. Jednopatrová empírová budova z omítaného zdiva je postavena na obdélníkovém půdorysu a zastřešena mansardovou střechou pokrytou břidlicí. Zámek s parkem a ohradní zdí byl zapsán v roce 1964 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a je využíván jako dětský domov. Okolo něj se rozprostírá anglický park s bohatou historií, který je v západní části přístupný veřejnosti.

Předpokládá se, že za Anny Magdalény (která Melč získala v roce 1671 jako dcera Viléma Alexandra Oderskeho z Lidéřova) byl v Melči poplužní dvůr, který František Filip z Hodic přestavěl na barokní zámek. František Filip byl druhým manželem Anny Magdalény a po její smrti zámek zdědil v roce 1705. Od roku 1755 vlastnili zámek opavští jezuité až do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Po výměně několika majitelů jej v roce 1810 koupil Jan hrabě z Teczina, majitel vikštejnského panství, který jej v roce 1814 prodal hrabatům z Arzu. Od roku 1888 do konce druhé světové války zámek vlastnili hrabata Razumovští, jejichž erb lze vidět v průčelí domu.

Mezi lety 1810 a 1814 byl zámek přestavěn v empírovém stavebním slohu. Během své dlouhé historie měl různá využití – sloužil jako jezuitská kolej, lázně, zotavovna i nemocnice. Na začátku dvacátého století zde byla zřízena zvláštní internátní škola, která byla v roce 1985 transformována na dětský domov. V letech 1997–1998 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce původních zámeckých interiérů, a v roce 2005 následovala další velká rekonstrukce zaměřená na transformaci na rodinný typ dětského domova.

Architekturou se zámek vyznačuje jako typická empírová stavba. Zahradní průčelí má devět okenních os a jednu schodištní osu. Na pravé straně předstupuje dvouosý mělký rizalit, ke kterému přiléhá válcová schodištní věž. Severní průčelí má dvanáct okenních os. Obě průčelí jsou členěna patrovými pilastry a profilována korunní římsou. Okna jsou převážně pravoúhlá bez rámování ve špaletách; ve čtvrté ose je prolomen vstupní otvor rámovaný dřevěným ostěním.

Interiér se vyznačuje bohatou klenební strukturou. V přízemí jsou místnosti zaklenuta segmentově valeními klenbami a jednou křížovou klenbou, schodiště se nachází v nástupě v levé zadní části. V patře dominují ploché stropy se štukovou výzdobou. Vnitřní prostory zdobí obrazy akademického malíře Stanislava Holého.

Kolem zámku se rozprostírá anglický park o výměře 4,4 hektaru v mírně svažitém terénu v nadmořské výšce 470 metrů. Park byl založen v 19. století v nejbližším okolí zámku a postupně byl rozšiřován na jih a západ. V roce 1888 byl park obehnán kamennou zdí, na kterou byl využit kámen původně určený pro stavbu kostelní věže. V blízkosti zámku se nachází dřevěný altán a u zahradní branky kruhová betonová nádrž bývalé kamenné kašny. Veřejná západní část parku byla v devadesátých letech dvacátého století částečně rehabilitována a byla provedena dosadba. Park je součástí Přírodního parku Moravice, a mezi jeho nejvýznamnější dřeviny patří jinan dvoulaločný, kaštanovník setý, modřín opadavý a borovice vejmutovka.