Dřevíč leží tři kilometry severozápadně od Nižboru na katastrálním území Sýkořice v rakovnickém okrese, v srdci středočeské krajiny. Jde o lovecký zámeček, jehož historie byla dlouhá dobu běžná, až se stal sídlem výrazné osobnosti.

Počátky stavby sahají do roku 1572, kdy na tomto místě stávala pouhá myslivna v křivoklátských lesích. Počátkem 18. století si tehdejší majitel křivoklátského panství, kníže Josef Vilém Fürstenberg (1699–1762), dal vystavět dnešní zámeček v barokním slohu – jednopatrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou. Během 19. století prošel zámek přestavbou. V první polovině tohoto století zde pobýval Jindřich Fügner, pozdější spoluzakladatel Sokola. Po roce 1929 jej Fürstenbergové prodali státu, který z něj vytvořil sídlo lesní správy. Za druhé světové války zde občas pobýval státní prezident Emil Hácha, po válce v padesátých letech také Marta Gottwaldová. Později sloužil jako schulelský a rekreační středisku podniku Zemědělské zásobování a nákup z Prahy.

Rozhodující obrat přišel v roce 1991, kdy zámek zakoupil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg a usadil se zde. V první polovině devadesátých let proběhla rozsáhlá rekonstrukce; budovu vedli architekti Markéta Cajthamlová a Lev Lauermann, interiéry pak vyprojektoval rakouský architekt Hermann Czech. Dřevíč se stala prestižním místem – before rokem 1997 zde probíhala neformální jednání k přijetí Česko-německé deklarace, v roce 1999 vznikla tzv. Dřevíčská výzva, manifest kritizující tehdejší ekonomický stav. Věhlas zámku rostl: v roce 2007 zde přespal německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, s oblibou tu pobývala americká zpěvačka Joan Baez. Média se žertovala, že Dřevíč je „texaským rančem české diplomacie" – místo, kde ministr zahraničí soukromě hostil světové osobnosti.

Stavba se rozprostírá v 25hektarovém areálu s několika budovami. Jádro tvoří barokní dům s špaletovými okny a dřevěnými podlahami; vstupní dveře navrhl návrhář Bořek Šípek. Vedle něj stojí dům pro hosty a správcovský dům. Součástí areálu je dřevěný pavilon se starým označením Bavorská chata, lemující koupací jezírko, a pseudobarokní kaple svatého Huberta z roku 1899. Erb Fürstenbergů zdobí vstupní dveře. Interiér domu pro hosty byl zrekonstruován roku 2017. Celý zámek i jeho okolí – altán, kaple, část parku – jsou pod státní ochranou jako kulturní památka. Ze západu přiléhá k areálu národní přírodní rezervace Vůznice.

Po Schwarzenbergově smrti v roce 2023 jej zdědil na základě darovací smlouvy z roku 2014 Robert Schmiedlehner, rakouský badatel, jehož rodina je spřízněna se Schwarzenbergy. Zámek se v prosinci 2025 objevil na trhu za 65 milionů korun a v dubnu 2026 jej koupila rodina berounského podnikatele Jaroslava Noska. Památka tak zůstává v soukromých rukou, ochraňována právem a návštěvou veřejnosti obvykle nepřístupná, avšak v krajině stále viditelná jako svědek tří století české historie. >>>