Kostel svatého Floriána je důležitou památkou v Krásném Březně, kterou nyní spravuje Národní památkový ústav se sídlem v sousedním zámku. Jde o římskokatolický chrám gotizující saské renesance, známý svou architekturou a cennou uměleckou výzdobou.

Budova vznikla jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro rodinu Rudolfa III. z Bünau, saského šlechtice vlastnícího statky na Ústecku a Děčínsku. Císař Rudolf II. stavbu povolil se zásadní podmínkou – kaple musela být soukromá a veřejně nepřístupná. Kostel byl vystavěn v letech 1597–1603 stavitelem Hansem Bogem z Pirny. Název podle sv. Floriána, patrona proti ohni, dostal až později, v souvislosti se zřízením římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897, kdy si komunita uvědomila důležitost ochrany před požáry. V počátku 18. století, přesně v letech 1714–1751, majitel panství Johann Ludwig Richard Cavriani při přestavbě svého zámku přistavěl ke kostelu otevřenou oratoř s balustrovým zábradlím a překryl část stavby předsíní. Poté se objekt dočkal důležitých oprav v roce 1897, 1926 a během let 2011–2014. V roce 2008 byl oficiálně prohlášen za národní kulturní památku České republiky.

Architektonicky jde o jednolodní stavbu s odsazeným trojbokým presbytářem a zvonicí čtvercového půdorysu v ose průčelí. Vnější vzhled zdobí opěrné pilíře a hrotitě zaklenutá okna s pozdně gotickými kružbami. Na severní straně lodi se nachází půlkruhem zaklenutý portál seopisem letopočtu 1601 vyřezávaným do profilovaného ostění. Věž vrcholí barokní střechou cibulové formy s lucernou. Interiér okouzluje pozdně gotickými síťovými žebrovými klenbami. Zajímavostí jsou štukové motivy vřeten s hrotem, které napodobují kovové hřeby. Součástí je trojkřídlá renesanční empora s křížovými hřebínkovými klenbami.

Uměleckou korunou je hlavní oltář, třípatrová stavba datovaná rokem 1604. Vytváří jej osm alabastrových reliéfů od saského sochaře Melchiora Kuntzea z Freibergu, doplněných sedmi sochami. Středovým mottem je alabastrový Strom života s rodokmenem Kristovým počínajícího od Jišaie až po jeho potomky. Reliéfy zobrazují Zvěstování Panně Marii, Poslední večeři Páně a Adoraci Páně. Po stranách jsou erby majitelů rodu z Bünau. Oltář byl restaurován v roce 2014.

Dnes je kostel přístupný o víkendu a ve svátky v rámci průvodcovské služby (duben až září) nebo po předchozí domluvě celoročně. Každou sobotu v 16 hodin zde probíhají bohoslužby. Památka tak slouží své tradici duchovního života a přitahuje návštěvníky zájmem o českou sakrální architekturu.