Na Dolním náměstí v Olomouci stojí barokní morový sloup, jeden z řady podobných monumentů, které vznikly v střední Evropě jako vděčnost za ukončení morové epidemie. Tento sloup je typickým svědectvím skrze, kterou prošela Morava v nižší 1710. dekádě a jak se jí občanská komunita snažila uchovávat vzpomínku.

Sloup nechal vytvořit stavitel Václav Render v letech 1715 až 1723. Vznikl jako vyjádření vděčnosti olomouckých měšťanů, protože mor, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716, konečně skončil. Byla to běžná praxe – morové sloupy se stavěly v řadě evropských měst jako symbol vysvobození z nebezpečné nemoci a zároveň jako prosba o ochranu pro budoucnost.

Architektonická výzdoba sloupu byla dílem dvou čelných sochařů své doby. Jan Sturmer vytvořil klíčové prvky – dominantní sochu Panny Marie Immaculaty na vrcholu sloupu, kterou doplnily sochy svatého Františka Xaverského a svatého Karla Boromejského. Tobiáš Schütz ztvárnil zbývající sochy. Dolní řada soch zahrnuje svatého Rocha, svatého Karla Boromejského, svatého Františka Xaverského a svatého Šebestiána. Horní řada pak sdružuje svatou Pavlínu, patronku města Olomouce, spolu se svatou Rozálií, svatou Kateřinou Sienskou a svatou Barborou z Nikomédie. Jednotlivé postavy měly ochrannou funkci – byli to patroni a patronky, kterým se věřilo v jejich schopnosti chránit před morem a jinými neštěstím.

Sloup se dočkal i dramatických chvil. V roce 1758 jej poškodilo pruské obléhání Olomouce. V důsledku tohoto poničení byla později vyměněna socha svatého Šebestiána. Tento zásah patří ke skutečnostím, které svědčí o tom, jak intenzivní byly vojenské operace v oblasti.

Věk si na sloupu vzal svou daň. Mezi lety 1985 a 1992 prošel sloup rozsáhlou restaurací. Během ní byl originální tordovaný, tedy kroucený sloup nahrazen kopií – typickým řešením, jak uchovat autentické prvky, když jsou ohroženy přírodními vlivy. Od roku 1995 je Mariánský sloup, společně se sloupem Nejsvětější Trojice a souborem barokních kašen, zařazen mezi národní kulturní památky dle vládního nařízení.

Sloup zůstává důležitou součástí urbánního prostoru Olomouce a připomíná nejen konkrétní historickou událost, ale také způsob, jímž se společnost snažila vyrovnávat s krizemi své doby.