Na návrší nad obcí Karlík v okrese Praha-západ stojí kostel sv. Martina a Prokopa, nejstarší dochovaná památka architektury v obci, chráněná jako kulturní památka České republiky. Stavba vypovídá o překvapivě dlouhé historii tohoto místa a o architektonických přeměnách od středověku do doby novější.

Pod dnešní podobou se skrývá středověká rotunda sv. Martina, kterou se předpokládá, že byla postavena již v první polovině 12. století z nepravidelně osekaných kamenných kvádříků. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1253, kdy byla darovací listinou česká královnou Konstancií přidělena k tomuto kostelu obec. Anežka Merhautová na základě průzkumu stavby vyslovila hypotézu, že rotunda byla původně kostel vlastnický, vázaný na dvůr, kterému bylo až ve 14. století přiděleno jméno Karlík.

V průběhu staletí procházel kostel postupnými úpravami. V polovině 18. století byl rozšířen a jeho interiér upraven v barokním slohu; v roce 1767 mu byla přistavěna věž a později chrámová loď se třemi barokními okny kasulového tvaru. Malé opravy následovaly v letech 1807–10 a 1834. Zásadní změna přišla roku 1889, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě v novorománském slohu podle plánů inženýra Krcha; stavitelem byl Kundl z Prahy. Při této přestavbě byla věž zvýšena a upravena – původní cibulovitá báň byla nahrazena jehlancovou střechou. Obnovený chrám slavnostně vysvětil vyšehradský kanovník František Micka.

Dnešní podoba odráží tyto různé etapy. Jde o jednolodní obdélný kostel se západní hranolovou věží. V něm se zachovává původní rotunda s lucernou a apsidou, sloužící jako presbytář. Loď má plochý strop, sakristie křížové klenby. Hlavní oltář, řezaný ze dřeva v novorománském slohu, je dílem bratří Bušků ze Sychrova; oltářní obraz sv. Martina pochází z roku 1889 od akademického malíře Jana Heřmana. Interiér zdobí nástěnné malby s poprsími českých patronů – sv. Ludmily, Prokopa, Václava a Anežky České – a uprostřed je vymalován pelikán krmící mláďata svou krví. Varhany z roku 1890 si zachovaly svou původní mechaniku a měchy a přispívají k dobré akustice chrámu.

Kostel je obklopen hřbitovem s kamennou ohradní zdí a brankou. V okolí hřbitova bylo usídlení již v době bronzové. Na hřbitově najdou návštěvníci mezi jinými hroby také památník obětí první světové války z let 1914–1918 a ostatky historických osobností spojených s okolím, mezi něž patří právník a rektor Univerzity Karlovy Karel Hermann-Otavský či pražský zlatník Jan Reimann.