Šternberská hrobka ve Stupně Kaple

Šternberská hrobka je pohřební kapli šlechtického rodu Šternberků na hřbitově ve Stupně, která patří pod obec Břasy v okrese Rokycany. Stavba je chráněna jako kulturní památka a představuje zajímavý příklad české empírové architektury z počátku 19. století.

Rodina Šternberků se s touto oblastí pojila od roku 1758, kdy si Jan Nepomuk I. ze Šternberka, dlouholetý podkomoří Českého království, koupil v dražbě radnické panství. O polovinu století později nechal jeho příslušník Kašpar Maria ze Šternberka v čistém empírovém stylu vystavět volně stojící zděnou kapli – předpokládá se, že v roce 1808 nebo 1827. Kaple byla umístěna na mírně vyvýšené terase v jihozápadní části vesnice tak, aby na ni byl vidět výhled ze schodiště blízkého březinského zámku. Tento výhled však v průběhu času zakryla rostoucí vegetace. Původně samostatná stavba se součástí hřbitova stala až mnohem později.

Architektonicky je kaple řešena s obdélným půdorysem a půlkruhovým závěrem na západní straně. K hlavnímu vstupu směřujícímu na východ vede širokých kamenné schodiště s cestou dlážděnou žulovými deskami. Průčelí zdobí čtveřice iónských sloupů s jemným vydutím, které nesou kladí s trojúhelným štítem. Sloupy spočívají na nízkých čtvercových plintech a jsou završeny iónským kapitálem. Vstupní portál je tvořen dvoukřídlými plechovými dveřmi dělenými pásky a rozetkami, nad kterými se nachází kovový erb Šternberků se znak charakteristické osmicípé hvězdy. Fasády mají žlutou barvu odpovídající Šternberské hvězdě a jsou členěny nízkým soklem a výraznou profilovanou korunní římsou. V horní polovině bočních stěn i v závěru se nacházejí kruhová okna s paprskovitým rozdělením.

Interiér je rozdělen do dvou úrovní. V přízemí se nachází vlastní kaple kruhového půdorysu s klasicistní tumbou ozdobenou erben a krucifix. Suterén obsahuje vlastní hrobku se zaklenuté stropem, podél jejichž obvodů jsou rozmístěny jednotlivé hrobové šachty.

Do krypty bylo v průběhu let uloženo sedm příslušníků Leopoldovy větve rodu. Prvním pohřbeným byla v roce 1830 hraběnka Aloisie, po více než stoleté pauze byly pohřby obnoveny v roce 2021 uložením ostatků Zdeňka Sternberga a jeho manželky Alžběty. Nejslavnějším pohřbeným byl Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761–1838), obrozenec a přírodovědec, který byl botanik, geolog a paleontolog. Patří mezi zakladatele paleobotaniky a byl spoluzakladatelem Národního muzea v Praze, jemuž věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů a zkamenělin. Od roku 1808 obýval nedalekém zámek Březina a vytvořil zde rozsáhlou botanickou zahradu se skleníky, kde pěstoval rostliny ze všech světadílů. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.