Klášter theatinů stojí v Praze na Malé Straně při kostele Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána. Jde o bývalý konvent řádu, který má za sebou bohatou a proměnlivou historii.

Počátky sahají do roku 1648, kdy nejvyšší purkrabí Království českého Bernard Ignác Bořita z Martinic založil první českou kolej tego řádu. Řád sám se v lokalitě usadil později, od roku 1672, kdy sídlil v koleji právě na Malé Straně. Zpočátku sloužil jako klášterní kostel jiné místo – kaple Panny Marie Einsiedelnské na rampě Pražského hradu.

Stavba vlastního klášterního kostela však měla složitý osud. Italský architekt a člen theatinského řádu Guarino Guarini vypracoval původní stavební plán, ale jeho realizace se neuskutečnila. Návrh byl pro svou dobu považován za příliš odvážný. Základní kámen kostela byl nakonec položen až v roce 1691 pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.

Kostel křížového půdorysu, spojený s klášterem vřetenovým schodištěm, byl postupně dočťován mezi lety 1707 až 1711. Stavbu dokončil architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který navázal na dříve rozestavěnou stavbu. Jejím autorem byl předpokládá se Jean-Baptiste Mathey, ačkoliv není vyloučeno, že jejím tvůrcem byl Giovanni Domenico Orsi. Kostel byl vysvěcen v roce 1717.

Osudy kláštera se pak střídavě měnily. Za panování císaře Josefa II. byl klášter v roce 1783 v rámci církevních reforem zrušen. Prodej klášterního kostela se však na naléhání místních obyvatel neuskutečnil a kompleks připadl Bratrstvu Božské Prozřetelnosti, které jej spravovalo. V roce 1793 jej koupil hrabě Rudolf Ferdinand z Morzinu, který zde provozoval divadelní představení. Ve 30. letech 19. století pozemek zakoupil Jan Dobromil Arbeiter, vlastenec a lékárník. V té době v někdejším klášterním refektáři probíhala představení českého divadla provozovaného skupinou vlastenců kolem Josefa Kajetána Tyla.

Do roku 1869 sloužily klášterní budovy jako činžovní dům. Pak je koupila královna Marie Anna Savojská a darovala je řádu redemptoristů. Po komunistickém převratu byl pozemek v roce 1950 redemptoristům zabaven státem. Komplex byl používán různě – krátkou dobu sloužil jako domov mládeže, později připadl ministerstvu vnitra. Kostel však zůstal i nadále pod správou římskokatolické církve.

Restituce přišla až v září 2005, když byl kostel s částí zahrady redemptoristům vrácen, čímž se uzavřela kapitola státního vlastnictví.