Masarykovy sady, také nazývané Sady T. G. Masaryka, tvoří městský park v Jaroměři-Josefově v okrese Náchod. Nacházejí se na západní straně josefovské pevnosti, na návrší levého břehu Labe.

Název parku prošel turbulentnými dějinami. Dnes je znám jako Masarykovy sady od roku 1918, kdy vznikla Československá republika. Původně se jmenoval Mayerovy sady nebo Důstojnické sady. Během druhé světové války jej německé okupační moci přejmenovaly na Hindenburg-Anlagen. Po válce se v letech 1945 až 1949 vrátil původní název, až jej komunistický režim později změnil na Sady míru.

Lokalita se stala místem s bohatou historií dlouho před vznikem parku. Od zřízení pevnosti v roce 1787 byla kamenitá plocha o výměře kolem 60 jiter používána jako vojenské cvičiště. Vojenská minulost se hluboce vryla do místního vědomí - v roce 1783 tu byl popraven za velezradu tesařský polír Ignác Pabl z Pardubic; jeho tělo zůstalo visět na šibenici až do 21. února následujícího roku.

Zlomem se rok 1825 stal iniciativou generálmajora Jana Mayera z Heldensfeldu, brigádníka velícího v Josefově. Ten se rozhodl vojenské cvičiště přeměnit v anglický park. Vojáci vysázeli místní i cizokrajné dřeviny, kterým později přibyly sedátka a besídky. Stromy a keře pocházely z okolních vesnic a místní občané přispěli také finančně. Park vznikl tak jako společné dílo armády a komunity.

V roce 1866, během prusko-rakouské války, byly stromy v okolí josefovské pevnosti včetně těch v parku vykáceny. Brzy však došlo k obnově. Uprostřed parku stával na nejvyšším místě červený altán se zdálekovými výhledy.

Dvacáté století přineslo další transformaci. V roce 1923 byla v parku položena základní kámen památníku odboje. Roku 1926 byla odhalena busta prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, čímž se prostor stal místem připomínajícím vznik československého státu.

Dnes se v parku nachází několik chráněných objektů. Vedle pomníku s bustou T. G. Masaryka z roku 1926 a jeho obnovy z roku 1994 stojí obelisk knížete De Ligne z roku 1796. Dalšími prvky jsou smírčí kříž latinského typu a hrob Katinky Betsageové z roku 1827, která zde zemřela sebevraždou z nešťastné lásky. Součástí parku je také empírová váza, kterou v roce 2015 nahradila kopie poté, co byl originál dříve odcizen.

Masarykovy sady představují více než běžný městský park. Jedná se o vrstvené místo paměti, kde se v historických objektech a vzpomínkách odrážejí staletí českých dějin - od vojenské minulosti pevnosti přes kultivaci krajiny až k úsilí o zachování národní identity v dvacátém století.