Sad Milady Horákové je městský park ležící v Moravské Ostravě na území bývalého městského hřbitova. Ještě v 70. a 80. letech носил nazývání Sad Klementa Gottwalda, teprve po Sametové revoluci získal svou současné jméno a byl pietněji upraven. Jde o prostor s bohatou historií úzce spjatou se způsobem pohřbívání v tomto průmyslově dinamickém městě.

Městský hřbitov byl založen roku 1875 jako hlavní pohřebiště rostoucího průmyslového města a zasadil se do západní části Moravské Ostravy. Nahradil starší pohřebiště, které se postupně nacházelo v centru a bylo přeměněno v Park Císaře Františka Josefa I., Later v roce 1918 přejmenovaný na Husův sad. Hřbitov se stal jedním z nejvýznamnějších pohřebních míst v Ostravě a sloužil dlouhá léta.

V počátku 20. století se však objevil závažný praktický problém. Ostravská půda se nehodila pro pohřbívání, které by vyhovovalo tehdejším hygienickým předpisům. Termíny pro obnovení pohřebních míst se musely prodlužovat z původně deseti let na třicet let, čímž se neúměrně zvětšovala plocha hřbitova. Od roku 1901 vyvíjel purkmistor JUDr. Gustav Fiedler snahu vybudovat v Ostravě krematorium. Rakousko-uherské zákony to v té době neumožňovaly, přestože někteří zemřelí byli zpopelňováni v zařízeních v sousedním pruském Slezsku. Změna přišla až roku 1925, kdy bylo podle návrhu architekta Vlastislava Hofmana vystavěno a zprovozněno vlastní krematorium v kubistickém slohu.

Koncem 50. let 20. století bylo rozhodnuto hřbitov vzhledem k rostoucí zástavbě čtvrti zrušit, přičemž důvody byly jak ideologické, tak hygienické. Hřbitov byl postupně likvidován a jeho místo zaujal nový park pojmenovaný Sad Klementa Gottwalda. Definitivnímu zániku a demolici budovy krematoria došlo v roce 1979. Ostatky byly dále ukládány na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě, který byl zřízen roku 1961 a kde bylo roku 1970 spuštěno nové krematorium. V témž místě vznikl i nový židovský hřbitov. Po pádu komunismu byl prostor přejmenován na Sad Milady Horákové a dočkal se pietné úpravy, kterou si tento pamětný odkaz zaslouží.