Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Kaple (Chrašťany)
  • Příběh: kaple (Chrašťany)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

kaple (Chrašťany)
Smyšlený příběh

Příběh: kaple (Chrašťany)

Příběh: kaple (Chrašťany)
❧

„Nedá se to vymazat, Matěji, krev do země vsákne, ale v duši zůstane navždy,“ zasyčel hlas v jeho hlavě, zatímco muž s třesoucíma se rukama svíral v kapse těžký měšec cizích peněz. Matěj stál v hustém stínu lapy na hořejší návsi a hleděl na bílé stěny malé kaple, která se před ním tyčila jako tichý svědek jeho zrady. Vzduch kolem něj voněl vlhkým vápencem a chladem blížícího se podzimu.

Kroky na kamenité cestě zněly v tichu jako údery kladiva. Matěj se přikrčil k zdi, kde se zaoblený roh stavby mu nabízel krátký úkryt. Srdce mu tlouklo až v krku. Před hodinou v lese zanechal svého partnera v boji, nechal ho tam, aby zaplatil za jejich společný zločin, a sám utekl s kořistí. Teď, v samotném srdci Chrášťan, ho přepadla panika, která mu svírala hrdlo.

Vstup do kaple byl otevřený. Matěj vklouzl dovnitř, aby zmizel z dohledu hlídky, která mohla být kdekoli. Uvnitř vládlo mrazivé ticho, které rozbíjel jen vzdálený zvuk větru v korunách stromů. Pohled mu sklouzl nahoru, k klenbě, kde se v bílém placku zrcadlila prázdnota nebe. Stěny byly hladké, čisté, bez zbytečného zdobení, což v Matějově zmatku působilo jako obří zrcadlo, v němž viděl svou vlastní špinavost.

Klesl na kolena. Nebyla to modlitba, byla to kapitulace. Položil měšec na studenou dlažbu a přitiskl čelo k mramoru. V tu chvíli se stalo něco, co nedávalo smysl. Z okna dopadl úzký paprsek světla, který prořízl šero vnitřku a dopadl přesně na zlaté mince vykutálené z roztržené kožečky. Světlo nebylo jen jasné, bylo horké. Matěj pocítil na kůži skutečné teplo, jako by k němu sestupoval žhavý uhlík.

V tom horku uslyšel šepot. Nebyl to hlas zvenčí, ale zvuk, který vycházel z hloubky země, z velmi místa, kde stála kaple. „Vrať se pro něj, dokud je cesta otevřená.“

Matěj vyjekl a odskočil od oltáře. Rozhlédl se kolem sebe, ale v malé místnosti nebyl nikdo. Jen on a ticho. Vzduch však stále vibroval zvlášním napětím, jako před bouřkou. Rychle vstal a vyběhl ven, aby nadechl čerstvý vzduch. Právě v ten moment jeho zrak zachytil zvláštní dřevěný obraz na sousední stodole. Vyřezaná postava Panny Marie se na něj dívala s výrazem, který nebyl ani odsuzující, ani milosrdný. Byl to pohled očekávání.

Zastavil se u malého přístřešku, kde byla uložena hasičská stříkačka. Kovové části stroje v šeru vypadaly jako kostra nějakého zvířete. Matěj se opřel o dřevěnou konstrukci a pocítil, jak mu do dlaní stéká studený pot. Věděl, že pokud teď odejde, bude bohatý, ale bude mrtvý uvnitř. Pokud se však vrátí do lesa, riskuje šibenice.

Znovu se podíval na kapli. Její neobvyklý tvar, ty zaoblené rohy, které ji odlišovaly od všech ostatních staveb v kraji, mu najednou připřily jako otevřené náruče, které ho nechtěly pustit, dokud se nerozhodne. Cítil, že prostor kolem něj není jen souborem kamení a dřeva, ale že je to místo, kde se hranice mezi světem viditelným a neviditelným na okamžik zřítila.

Vzal měšec, ale ne proto, aby ho schoval. Pevně ho sevřel a s posledním pohledem na bílou stěnu se rozběhl zpět směrem k lesu. Nebyla to odvaha, byl to strach z ticha, které v kapli zůstalo. Chtěl věřit, že ten horký paprsek světla byl jen hrou optiky, ale v hloubi duše věděl, že ho někdo nebo něco právě teď vytrhlo z propasti.

Když dnes lidé procházejí kolem té malé stavby s zaoblenými rohy, cítí jen klid venkova. Jen málokdo si všimne, že v určitých úhlech světla se na dlaždicích uvnitř kaple zrcadlí stín muže, který tam před staletími přišel jako vrah a odešel jako člověk.

✦
Příběh se váže k památce kaple (Chrašťany) Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)