Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Kostel Svaté Kateřiny (Nové Město Pod Smrkem)
  • Příběh: kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem)
Smyšlený příběh

Příběh: kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem)

Příběh: kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem)
❧

„Tady to končí, Hanuši, v tuto chvíli vteřiny přestávají běžet,“ zasyčel Jakub a sevřel rukojeť dýky tak silně, až mu zbělelý kloub prsty vrazily do dlaně. Stáli v chladném stínu nově vyvázlených stěn, kde se vzduchem vlnil prudký, syrový zápach čerstvé vápnové malty a vlhkého kamene. Kolem nich se v roce 1607 rozléhal hluk stavby, ale v tomto koutě, u základů budoucího sboru, vládlo ticho, které řezalo do uší.

Hanuš se zaklepal, jeho zrak byl zakalený strachem. V rukou třásl svazkem dopisů, které neměly nikdy opustit komnaty paní Kateřiny z Redernu. Tyto papíry byly jedem, který mohl zničit celé rodové jméno, nebo přinést bohatství, které by oba muže vytrhlo z bahna jejich bídného stavu. Jakub však nehledal zlato. Hledal vymazání své viny, kterou si nesl v srdci jako horký žehlicí železo.

„Vrať je zpět, Jakube. To není cesta, kterou můžeme jít,“ vydechl Hanuš a jeho hlas zněl jako praskání suchých větví.

Jakub ho ignoroval. Přistoupil k nehotové stěně, kde se z Dlažby zvedala první vrstva kamení. V ten moment se zvenčí ozval prudký zvon, který rozřízl ticho severních hor. Byl tak hluboký, že Jakub pocítil vibraci až v zubech. Vzhlédl k nebi, kde se nad Novým Městem pod Smrkem stahovaly těžké, olověné mraky. Světlo, které pronikalo do prostoru budovaného chrámu, najednou změnilo barvu. Nebylo to bílé světlo dne, ale podivný, zlatavý závan, který se zdál proudit přímo z kamení, i když slunce bylo dávno zakryto.

Jakub cítil, jak mu v hrdle stoupá hořkost. Před sebou viděl jen prázdnotu a hřích, který už nešlo odplavit. Zvedl ruku s dýkou, aby dopisy v rukou Hanuše rozsekl a zničil, nebo aby zničil toho, kdo je držel. Vteřinu předtím, než se čepel pohnula, se z hloubi stavby ozval zvuk. Nebyla to řeč člověka, ale tón, čistý a vysoký, jako by někdo udeřil do stříbrného zvonku, který tam nebyl.

Ten zvuk ho zastavil v polovině pohybu. Jakub ztuhl. Zlatavý paprsek světla, který přišel z neznámého směru, dopadl přesně na místo, kde se setkávaly základové kameny. V tom světle Jakub neviděl prach ani stavební sutiny, ale viděl tvář ženy, která na něj hleděla s neuvěřitelným klidem. Nebyla to Kateřina, jeho paní, ale někdo jiný, bytost utkaná ze světla a ticha, jejíž přítomnost zaplavila prostor vůní čerstvého lila a starého pergamenu.

Hanuš vypustil dopisy z rukou. Papíry se rozletěly po prachu jako bílé ptáci. Jakub pocítil, jak mu z prsů odtéká tíha, která ho léta svázala. Dýka mu vyklouzla z prstů a s tichým cinknutím dopadla na zem. V ten moment se zlatavý závan rozplynul stejně rychle, jako se objevil, a prostor znovu zaplnil chlad a vůně vlhké malty.

Oba muži tam stali v naprostém omráčení. Dopisy ležely v prachu, zneškodněné svou vlastní zbytečností. Jakub už nechtěl nic zničit ani ukrást. Cítil jen zvláštní, tichý hlas v duchu, který mu neřekl žádné slovo, ale ukázal mu cestu ven z jeho vlastního pekla.

Když o roky později tito muži už nebyli, a budova se změnila v katolickou svatyni, zůstal v těch zdech jeden neviditelný otisk. Jakubovy dopisy zůstaly v základech, pohřbeny pod vrstvami kamene a víry, které přišly a šly.

Kdo dnes vstoupí do chrámu svaté Kateřiny a v tichu se přikloní k chladným stěnám, může pocítit náhlý, nevysvětlitelný pocit úlevy, jako by právě v tu chvíli někdo za něj odnesl břítko, které ho léta sžíralo.

✦
Příběh se váže k památce kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem) Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)