Příběh: Bezděz
Pusť tu ruku, Kunhuto, nebo nás obě strhne dolů do propasti, zasyčel Oldřich z Hradce a jeho prsty, ztuhlé chladem kamene, se křečovitě zaryly do rámu úzkého okna. Královna, jejíž tvář v šeru kaple připomínala vytesanou masku z alabastru, se ani nepohnula. Její zrak, upřený kamsi…
Poslouchejte příběh
Příběh se váže k památce
Bezděz
Zobrazit památku