Příběh: Boží hrob u Velenic

Krev na mých rukou nebyla moje, ale ta tíha v hrudi, která mi brala dech, patřila mně. Schille, ty blázne, říkal jsem si, když jsem se opíral o hrubou pískovcovou stěnu, ze které se ještě prášilo pod dlátem. Prsty se mi bořily do čerstvého reliéfu, do obličeje, který jsem vytesal…