Příběh: Zámek Kynžvart

**„Ty jsi mi slíbil, že nikdy neopustíš Kynžvart.“** Její prsty se zatřásly nad plamenem svíčky, když mu strhla z prstů zlatý prsten s erbem Cedviců. *„Teď už jsem volná. Jako ty.“* Mluvila tiše, ale v očích jí hořelo to, co nedokázala říci nahlas – že ji to bolí jako rána mečem…