Příběh: kostel svatého Jiří (Hněvčeves)

**Duhová skvrna na kamenných schodech** Pálilo ji jako ohněm, když zvedla ruku k tváři a viděla na dlani čerstvé krev. Ne její, ale jeho. *Jana*, pomyslela si, *tohle je jeho krev*. A přitom věděla, že ho už dávno neviděla. Že ho neviděla od té noci, kdy se vrátil z Prahy s práz…