Příběh: zámek Zlonice

Tvá tvář se odrážela v černém kamenném okně jako stín, který se nebojí světla. *Máma!* volal jsi z hloubky sklepa, kde se schovávaly kosti starých pánů z Adlaru, a já se otočil, jako bych chtěl zastavit čas. Věci se ale nestaly tak, jak bych chtěl. Bylo to před třemi lety, kdy j…