Příběh: Klášter svatého Jiří

Královská ruka se otírala o pergamen, kde se zjevovaly stopy inkoustu, který se nechtěl rozplynout. Světlo svící zhasínalo, jako by jej někdo potlačoval, a v temnotě se protnuly jen stíny, které se pohybovaly jako duše, které se bojí světla. *„Mluv, sestřičko, neboť čas nám uteče…