Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Kaple Svatého Cyrila a Metoděje V Břeclavi
  • Příběh: Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Břeclavi

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Břeclavi
Smyšlený příběh

Příběh: Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Břeclavi

Příběh: Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Břeclavi
❧

Když se Jana Šimáka dotkla studený kámen, zůstal mu v dlaních otisk jako po spálenině.

Bylo to v neděli, když se vlaky na nádraží rozjížděly jako zlé duše a vzduch nad kolejemi visel těžký, nasycený deštěm, který ještě nepadl. Jana stál u kaple, kde se vždy modlil, když ho přemohla beznaděj. Dnes mu však nešlo o modlitby. Šel sem proto, že včera večer, když se vracel z pivnice *U Zlatého jelena*, potkal na mostě nad Dyjem starou žebračku s prázdnou džbánkou a v očích takovou prosbu, že mu z ní vytryskla slova: *„Vezmi mě, pane, jen na jednu noc.“* A on ji vzal. Do pokojíku nad hostincem, kde mu vonělo po starém dřevě a po vlhkých šatech, které mu přinesla. Ráno byla pryč. Nezanechala ani poděkování, jen na polštři jeho postele ležela malá dřevěná křížová cihla, jako by ji někdo tam nechal náhodou. Jana ji schoval do kapesníku, ale od té doby ho netrápilo nic jiného než otázka: *Co to znamená?*

Teď, u kaple, si ji přitiskl k hrudi a zíral na věžičku, která se nad ním tyčila jako varovný prst. Vnitřek byl tmavý, jako by ho někdo vyprázdnil z světla. Ale když se Jan pokusil otevřít dveře, zjistil, že jsou zamčené. Kluci z nádraží mu říkali, že kaple je prázdná, že ji už nikdo nepoužívá. *„Kromě netopýrů,“* dodal jeden a smál se. *„Ty se tam v noci nechceš schovat, pane, ty by tě snědli.“*

Jana však nevěřil, že by sem nikdo chodil. Vůně kadidla a starého vosku mu lepkla v nose, když se sklonil k zámku. *„Jste tu sám?“*

Hlas přišel odněkud z hloubky, tak tichý, že by ho snadno přehlušil vlakový pískot. Jana se otřásl. *„Kdo je tam?“*

„Ten, kdo čeká,“ ozvalo se znovu, tentokrát jasněji, jako by mu někdo šeptal přímo do ucha. *„Vstup, Jan Šimák. Nemáš čeho se bát.“*

Dveře se otevřely samy.

Vnitřek kaple byl jiný, než si představoval. Žluté světlo z okének padalo na lavice jako tekuté zlato, a vzduch tu byl plný něčeho, co nelze pojmenovat — ani vůně, ani chuti, ale jako by se mu rozplývalo v krku. Na oltáři stála svíčka, která hořela bez plamene, jen se z ní valil bílý dým, jako by ji někdo zapálil z obou stran. *„Kdo jste?“*

„Jsem ten, kdo ti dal tuhle,“ řekl hlas, a když se Jana podíval dolů, držel v ruce křížovou cihlu. *„Ale ty jsi ji nechal ležet.“*

Srdce mu skočilo do krku. *„To… to byla ta žebračka?“*

„Byla to jenom obal,“ řekl hlas. *„Co je uvnitř, to jsi ještě neviděl.“*

Jan chtěl utéct, ale nohy ho nesly. Když se podíval na oltář, uviděl tam malou skříňku, jako by byla vyřezaná z jednoho kusu dřeva. *„Otevři ji.“*

Ruce se mu třásly, když na ni položil prsty. Dřevo bylo studené, ale když ji otevřel, uvnitř nesvítilo nic. Jen se mu zdálo, že něco tam je — něco, co ho pozoruje. *„Co… co tam je?“*

„To, co jsi ztratil,“ řekl hlas. *„Nejen žebračku. Ale i sebe.“*

Jan chtěl křičet, ale z úst mu vyšlo jen šeptání. *„Co mám dělat?“*

„Vezmi si ji,“ řekl hlas. *„Ale pamatuj: není to dar. Je to odpověď.“*

Když se Jan probral, ležel na schodech před kaplí, křížová cihla mu spadla z ruky a rozpadla se na prach. Vlaky na nádraží odjížděly, jako by nic nebylo. Ale v kapse mu teď ležela něco jiného — malý klíček, který tam předtím nebyl. A když ho přitiskl k uchu, uslyšel šeptání: *„Zítra.“*

Kaple svatého Cyrila a Metoděje stála nad kolejemi jako strážkyně tajemství, které nikdo neumí vysvětlit. A Jan Šimák věděl, že zítra sem přijde znovu.

✦
Příběh se váže k památce Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Břeclavi Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)