Příběh: Kostel svatého Jiří (Malešov)

Tichý vítr se vlnil přes úzké okénko presbytáře, kde se na zemi rozlil tenký prach z rozpadávajícího se štuku. **Vojtěch** se opřel o kamennou zídku a dýchal hořce, jako by mu v krku leželo něco těžkého, co se nedá polknout. Věděl, že by měl odejít — už třikrát se mu to zdálo v h…