Příběh: Pravoslavný chrám svatého Mikuláše v Mikulově

**Když jsem otevřel dveře kostela, voněl tam nejen vosk a staré dřevo, ale něco jako rozbitá sklenice — ostré, žluté a nesnesitelně čerstvé, jako by někdo právě rozlil slunce na kamennou podlahu.** Krokem vstoupil jsem do chladu, který mi proběhl páteří jako ledová ruka. Věděl j…