Příběh: kostel svaté Kateřiny (Višňová)

**Když se Markéta podívala na své ruce, byly jako cizí – bledé jako vápno, prsty se jí třásly, jako by je někdo z dálky tahal za nit.** V kostele svaté Kateřiny visel zápach starého dřeva a něčeho sladkého, jako by se v koutě hnilý chléb míchal s kadidlem. Sluneční paprsek, který…