Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Minoritský Klášter V Jindřichově Hradci
  • Příběh: Minoritský klášter v Jindřichově Hradci

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Minoritský klášter v Jindřichově Hradci
Smyšlený příběh

Příběh: Minoritský klášter v Jindřichově Hradci

Příběh: Minoritský klášter v Jindřichově Hradci
❧

Když bratr Jan zvedl svíci, kaple se mu zdála, jako by dýchala.

Plamen kolísal nad stránkami rukopisu, které držel v rukou jako něco žijícího. Tisk byl tak jemný, že se mu zdálo, jako by ho psal neviditelný prst na vzduchu. *Toto nemůže být pravda*, opakoval si potřetí, ale slova se mu v hluboké tiché kapli vracejí jako odraz v černém kamenném oltáři. *„Kdož z nás, bratr Jan, ví, co se skrývá za zdmi, když modlitby utichnou?“*

Za ním se klášter potácel ve stínu. Špitál, který dříve nesl jméno minoritů, teď páchl bylinkami a starým dřevem, ale v těchto zdech ještě zněl echo františkánských kroků. Jan se dotkl prstu prstencem s vyrytým křížem – dar jeho mistra, bratra Václava, který mu před smrtí svěřil: *„Nech to spát. Některé věci nejsou pro lidské oči.“* Ale on nemohl. Nemohl nečíst to, co mu přinesl tajemný poutník minulou noc, když se vrátil z Vajgaru, kde se potuloval kolem zamrzlých břehů rybníka a slyšel, jak voda šeptá jména, která neznal.

Stránka se mu rozpadla mezi prsty. Náhle zněl zvuk – ne zvenčí, ale z hlubokých zdí. Jako by se kaple otevřela a něco vydechlo. *„Bratr Jan…“* Volání nebylo jeho jménem, ale něčím, co ho znalo dřív, než se naučil mluvit. *„Ty jsi poslední, kdo ví.“*

Vtom se za ním otevřely dveře. Vstoupil špitálník Jindřich, jeho tvář osvětlena odráženým světlem z oken, které vypadaly jako oči sledující každý jeho krok. *„Bratr, už je pozdě. Pacienti čekají.“* Jan neodpověděl. Jeho ruce se třásly, ale ne z chladu – vzduch v kapli byl horký, jako by v něm hořelo něco skrytého. *„Ty jsi tu byl dřív, ne?“* zeptal se najednou. *„Ty víš, co se stalo s těmi, kteří přišli před námi.“*

Jindřich se zastavil. *„Bratr, ty mluvíš jako blázen.“*

Ale Jan už neposlouchal. Jeho prsty se zavrtaly do stránky, kde bylo napsáno: *„Kdo hledá, najde. Kdo bere, ztratí. Ale kdo dává, ten dostane věčnost.“* A pod tím – jméno. Jeho jméno. *„Jan z Hradce.“*

Vtom se nad hlavou rozprskla svíce. Plamen se rozlil po rukopisu jako krev. Jan se pokusil křičet, ale z jeho hrdla se vytrhl jen šept: *„Proč…?“*

Když ráno našli jeho tělo u zdi kaple, držel v rukou popel a jediný nepoškozený list. Na něm bylo napsáno pouze jedno slovo: *„Neboj.“*

Dnes, když procházíš Štítnou ulicí a zastavíš se před klášterem, slyšíš-li v tišině něco, co se ti nedá vysvětlit, nezapomeň: některé dveře se otevřou jen pro ty, kteří nejsou připraveni. A některé knihy hoří, protože jejich slova jsou příliš těžká na to, aby je nesl světlo.

✦
Příběh se váže k památce Minoritský klášter v Jindřichově Hradci Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)