Příběh: Venkovská usedlost čp. 52

Křupání pískovcového sloupu znělo v tichu dvora jako praskání lámaných kostí starého obra. Jakub se zastavil v půli pohybu, s těžkým pytlem žita na zádech, a zatajil dech. Nad ním se mohutný portikus, pýcha jeho otce i děda, nebezpečně naklonil, jako by se chtěl pod tíhou špatnýc…