České korunovační klenoty: co skrývá Korunní komora sv. Víta
Soubor zlatých insignií českých králů je trvale uložen v Korunní komoře katedrály sv. Víta a veřejnosti se zpřístupňuje jen výjimečně. Přečtěte si, co soubor zahrnuje, jak jednotlivé předměty vypadají a kde hledat aktuální termín výstavy.
České korunovační klenoty patří k nejcennějším předmětům ve sbírkách Pražského hradu. Jako insignie vlády a moci sloužily při korunovacích českých králů; dnes jsou trvale uloženy v Korunní komoře katedrály svatého Víta a veřejnosti se zpřístupňují pouze při výjimečných příležitostech na základě rozhodnutí prezidenta republiky. Vystavení klenotů bývá tradičně bezplatné, avšak kvůli kapacitním i bezpečnostním limitům vyžaduje časovou rezervaci nebo vystání fronty.
Co soubor korunovačních klenotů zahrnuje
Klenoty jsou od roku 1962 prohlášeny za národní kulturní památku (po Pražském hradě jako druhá v pořadí). Soubor nejužších insignií zahrnuje: Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na klenoty, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovým límcem, štólu, pás a tzv. manipul. Při výstavách bývají společně s klenoty prezentovány také další vzácné relikvie ze Svatovítského pokladu – zlatý relikviářový Kříž zvaný Korunovační a obřadní Svatováclavský meč.
Jednotlivé předměty souboru pocházejí z různých období. Žezlo a jablko, které se dnes používají jako součást souboru, pocházejí ze 16. století a byly zhotoveny pro Ferdinanda I. Habsburského. Koruna je nejstarší a nechat ji vyrobit sám Karel IV.
Svatováclavská koruna – klenot Karla IV.
Ústředním předmětem celého souboru je Svatováclavská koruna. Nechal ji zhotovit Karel IV. v letech 1345 až 1346 ke své korunovaci českým králem (později ji nechal ještě upravovat a doplnit o další drahokamy). Koruna byla zasvěcena svatému Václavovi, českému patronu, kterému symbolicky patří, a panovníkům byla pouze propůjčována ke korunovaci.
Koruna má podobu zlaté čelenky ze čtyř dílů, z nichž každý vrcholí velkou lilií. Je vyrobena z ryzího zlata (21 až 22 karátů). Dva příčné oblouky – takzvané kamary – spojují čelenku nahoře a v místě křížení jsou osazeny křížkem. Tyto kamary vznikly úpravou staršího zlatého opasku (který mohl být původně svatebním darem od Blanky z Valois). Jednotlivé díly jsou spojeny zlatými závlačkami.
Celkem korunu zdobí 96 drahokamů a 20 perel. Obsahuje mimo jiné safíry, smaragdy, spinely a rubíny. Gemologický průzkum z roku 1998 potvrdil, že velký červený drahokam na čelní straně (dříve pokládaný za rubín) je ve skutečnosti vzácný rubelit (červená odrůda tourmalínu).
Do křížku na vrcholu koruny byl podle tradice vložen trn z Kristovy trnové koruny, což dokládá latinský nápis na zlaté obroučce: HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně). Koruna váží 2 358 gramů a její výška i s křížkem dosahuje 19 cm.
Renesanční žezlo a jablko
Dnešní královské žezlo a jablko nahradila původní jednodušší gotická renesančními insigniemi z 1. poloviny 16. století.
Královské žezlo bylo zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Měří 67 cm a váží 1 013 gramů. Zdobí je 4 safíry, 5 spinelů a 62 perel. Rukojeť i dřík jsou pokryty jemně tepaným dekorativním reliéfem lístků a květů, hlavice je stylizována do tvaru stlačeného květu osazeného drahokamy a perlami.
Královské jablko z osmnáctikarátového zlata je lehce zploštělé o průměru 11,9 cm a výšce 9,8 cm (s křížem 22 cm) a váží 780 gramů. Osazeno je 8 safíry, 6 spinely a 31 perlami. Obě polokoule jablka jsou zdobeny precizně tepanými výjevy ze Starého zákona (Příběh Davidův a Adam v ráji). Pod křížem nese latinský nápis z Žalmu 21: DOMINE IN VIRTUTE TUA LAETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUUM EXULTABIT (Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá).
Korunní komora a Sedm klíčů
Korunovační klenoty jsou trvale uloženy v Korunní komoře v chrámu sv. Víta za kaplí sv. Václava. Dveře do komory i trezor mají sedm zámků. Klíče k nim drží sedm představitelů státu a církve: prezident republiky, předseda vlády, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, primátor hlavního města Prahy, arcibiskup pražský a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta. K vyzvednutí klenotů se musí všech sedm držitelů klíčů sejít osobně.
Katedrála sv. Víta stojí v srdci areálu Pražského hradu, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO a podle Guinessovy knihy rekordů je považován za největší souvislý hradní komplex na světě (rozkládá se na ploše téměř 70 000 m²).
Jak sledovat termíny výstav
Otevření Korunní komory a vystavení klenotů (nejčastěji ve Vladislavském sále nebo v jízdárně) vyhlašuje prezident republiky při významných státních výročích nebo událostech.
Aktuální informace o plánovaných výstava, přístupových trasách a rezervačních systémech naleznete na oficiálních stránkách Správy Pražského hradu: hrad.cz – program akcí.
Podrobnější informace o památkách naleznete v jejich profilech: Pražský hrad a katedrála svatého Víta v Praze.
