Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Dobrovského 180

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Dobrovského 180
Smyšlený příběh

Příběh: Dobrovského 180

Příběh: Dobrovského 180
❧

„Kde jsi to schoval, ty starý lháři!“ zakřičel Mikuláš a prudce přítlačil muže k vlhké zdi domu.

Prsty mu klouzaly po hrubém kameni, který vyzařoval mrazivý chlad, přestože venku v ulicích Jindřichova Hradce hřál letní slunce. Muž v špinavém plátnovém oděvu, kterého Mikuláš držel v sevření, se jen tichounce smál. Ten smích zněl jako drcení suchého listí. Neodpovídal, jen neustále pálil pohledem do jednoho konkrétního bodu na podlaze, kde se křížily stíny z malého okna.

Mikuláštovo dýchání bylo těžké a rychlé. Vzduch v místnosti voněl po starém prachu, vlhkém sklepu a něčem sladkém, co připomínalo hnijící jablka. V rukou svíral těžký železný klíč, který našel v hlaubě u hradeb, a věřil, že právě tento dům skrývá to, po čem toužil celé roky.

„Tady není nic, co bys dokázal prodat,“ zachroptěl zajatec, kterého všichni v okolí zvali jen Janoš. Janoš nebyl z místních. Přišel před měsícem, bez peněz, bez rodiny, s jediným kusem pergamentu v dlani, který nikdy nenechal nikdo jiný přečíst. Usadil se právě v tomto domě, v jeho hlubokých koutech, kde se vrstvy starého kamene setkávaly s novými přistavbami.

Mikuláš ho prudce strhl od zdi a vrhl ho na hromadu starých prken. Janoš dopadl s tupým zvukem a z jeho oděvů vypadla malá, černá skleněná kulička. Nebyla to obyčejná hračka. Jakmile se dotkla podlahy, prostor kolem nich se začal měnit. Světlo z okna ztuhlo, barvy vybledly do šedi a zvuk ulice za zdmi domu náhle utichl, jako by někdo přislouchl celý svět.

„Podívej se na stěny, Mikuláši,“ zašeptal Janoš a v jeho hlase už nebyl strach, ale zvláštní vítězství.

Mikuláš se otočil. Na kamenných kvádrech se začaly objevovat nápisy. Nebyly vyryty, ale zdály se stékat z mesma, jako by je dům sám vykašlal z hloubi svých základů. Písmena se přelévala, měnila tvary a tvořila mapu, která neukazovala cesty v Jihočeském kraji, ale místa, která už dávno neexistovala. Viděl ulice, které nevedly nikam, a dveře, které nebyly spojeny s žádnou místností.

„Co je to za čáry?“ vyjekl Mikuláš a v úžasu povolil sevření pěstí.

„Paměť tohoto místa,“ odpověděl Janoš a pomalu se zvedl. „Tento dům nestojí jen na zemi, ale na vrstvách času. Kdo ovládne klíč a kuličku, může vstoupit do prostor, které jsou mezi vteřinami. Může vidět, co bylo, a slyšet, co bude.“

Mikuláš se vrhl k nápisům na zdi, chtěl je dotknout, cítit jejich moc. Jenže ve chvíli, kdy se jeho prsty dotkly studeného kamene, stala se věc nevysvětlitelná. Janoš prostě zmizel. Nebylo to tak, že by utekl nebo se schoval. Jednou vteřinu tam byl, v druhé už zůstala jen prázdnota a ticho, které hlučnělo v uších.

Mikuláš zůstal sám v místnosti, která se začala znovu plnit barvami a zvuky města. Nápisy na zdech zmizely tak rychle, jako by je někdo smazal neviditelným hadrem. Zůstal jen on a ta malá černá kulička, která teď ležela nehybně na prachu.

Když se později snažil o tomto incidentu vyprávět ostatním, nikdo mu nevěřil. Lidé viděli jen obyčejný dům v ulici blízko zámku, stavbu, která v sobě nesla stopu různých dob. Jenže Mikuláš už nikdy nemohl v tomto místě být v klidu. Pokaždé, když procházel kolem tichých zdí domu číslo sto osmdesát, slyšel v dálce ten samý tichý, suchý smích, jako by Janoš stále stál hned vedle něj, jen v jiné vrstvě skutečnosti.

Kdo dnes přiloží ucho k těmto starým zkládkám, možná ucítí ten zvláštní chlad a vůni hnijících jablek, která v letní horku nemá žádný vysvětlitelný důvod.

✦
Příběh se váže k památce Dobrovského 180 Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)