Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Městské Opevnění V Plané
  • Příběh: městské opevnění v Plané

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

městské opevnění v Plané
Smyšlený příběh

Příběh: městské opevnění v Plané

Příběh: městské opevnění v Plané
❧

„Ustup od té zdi, Mikuláši, nebo tě vypráším z města i s tvým hněvem!“

Mikuláš neposlechl. Prsty hluboko zabořil do vlhké hlíny, která držela kameny hradeb pohromadě. Cítil, jak mu pod nehty zůstává mastný, šedý bahno, zatímco se snažil vytrhnout z hrobového ticha zdi jeden jediný kámen. Vzduch kolem něj voněl starým prachem a blízkým deštěm, který se snesl z prudkých svahů obklopujících město.

„Slyšíš to?“ vyhrkl Mikuláš a ztuhl. Jeho hlas zněl v úzkém prostoru mezi hradbou a nově vyrostlým domem jako praskání suchých větví.

Starší muž, který stál za ním, jen znecračel obličej. „Slyším jen tvé bláznění. Hradby jsou tiché, jsou to jen kameny a bláto. Jdi domů, než tě najde hlídka u Dolní brány.“

Ale Mikuláš neslyšel vítr. Z hloubi zdi, z místa, kde se kámen setkával s hliněným spojičem, se ozýval rytmický zvuk. Nebylo to bušení, spíše tiché škrábání, jako by se někdo snažil prohrabat skrz metr tlustý zdivo z druhé strany. Jenže z druhé strany byla jen hluboká propast příkopu a vnější val. Nikdo tam nemohl stát a přesto se zvuk opakoval. Tři krátké škrábance, dlouhá pauza a pak znovu.

Mikuláš se narodil v Plané, znal každou střílnu a každou prasklinu v opevnění. Věděl, že tyto zdi nebyly postaveny jen k ochraně před nepřáteli zvenčí. Mezi lidmi se šeptalo o tom, co zůstalo v hlině uvězněno při stavbě před lety. O lidech, kteří byli příliš pomalí, nebo příliš neposlušní, a jejichž těla se stala součástí základů, aby město stála pevně.

„Oni jsou tady,“ zašeptal Mikuláš a jeho oči se rozšířily. „Vrátili se pro svou kůži.“

Starší muž se rozesmál, ale smích mu utměl, když Mikuláš náhle vytrhl z hradby malý, špinavý kámen. V okamžiku, kdy se v zdi otevřela díra, neunikl z ní prach, ale prudký proud ledového vzduchu, který smrděl hniłowatě a starým železem. Zvuk škrábání utichl. Nastalo ticho tak absolutní, že oba muži slyšeli tlukot vlastních srdcí.

Pak se z temné díry v hlině pomalu vykloul prst. Nebyl to prst živého člověka. Kůže byla šedá jako ten kámen, napnutá přes kost a bez jediného kousku masa. Prst se pomalu, s děsivou trpělivostí, začal opírat o okraj díry, jako by hledal cestu zpět do světa živých.

Mikuláš s hrůzou v očích ustoupil. Kámen, který právě vytrhl, mu stále ležel v dlani, ale už nebyl studený. Byl horký, skoro žhavý.

„Běž!“ vykřikl starší muž, ale vteřinu poté se mu tvář zkroutila do masky úžasu.

Mikuláš se otočil a utíkal směrem k kostelu Nanebevzetí Panny Marie, jeho boty tloukly do blátivé cesty. Nedíval se za sebe, jen slyšel, jak se za ním z hradeb ozývá tiché, suché praskání. Jako by se zdi začaly drolit, jako by se tisíce uvězněných hrdel najednou nadechla k prvnímu křiku po staletích.

Když večer dopadl na město a mlha stoupla z hlubokého příkopu, Mikuláš seděl v koutě svého domu a třásl se. V ruce stále svíral onen vytržený kámen. Jenže teď už z něj nevyšel žár. Kámen byl ledový a v jeho středu, v té šedé hlině, která měla být jen pojivem, viděl jasně vyryté jedno jediné slovo v jazyce, který už nikdo v Plané nepoužíval.

Ráno našli sousedé dveře Mikulášova domu otevřené dokořán. V místnosti nebyl nikdo. Jen na podlaze ležel malý kámen z hradby, obalený vrstvou mokré hlíny.

Kdo dnes prochází podél starých zdivů u kostela a přiloží ucho k chladnému kameni, může stále slyšet to jemné, rytmické škrábání, které nikdy nepřestalo.

✦
Příběh se váže k památce městské opevnění v Plané Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)