Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Nejdek

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Nejdek
Smyšlený příběh

Příběh: Nejdek

Příběh: Nejdek
❧

„Ustup od toho mramoru, Fridriche, nebo ti přisáhám, že tě z té věže srazím sám!“

Fridrich z Nejdku se ani nepohlédl za sebe. Prsty měl ztuhlé chladem, přestože v komnatě hořely dva velké krbové ohně. V rukou svíral starý pergamen, který našel v hloubi skalního základu, tam, kde se zdi hradu zakously do tvrdého kamene ostrožny. Vzduchem se nesla těžká vůně vlhkého vápence a starého prachu, která přebila i pach hořícího dřeva.

„Podívej se na ty čáry,“ zašeptal Fridrich a hlas se mu třesl. „To není plán stavby. To je varování. Kdo postaví věž na tomto místě, otevře dveře, které mají zůstat zavřené.“

Jeho společník, muž s tváří rozrytou starými jizvami, přistoupil blíž. V místnosti bylo ticho, jen občasně zakřupal oheň. Venku, hluboko pod nimi, hučela řeka Rolava, jejíž zvuk v noci zněl jako vzdálený řev hladového zvířete. Hrad byl v té době novým stvořením z kamene a dřeva, hrdým strážcem hranice, ale v jeho jádru, v té nejstarší věži, panoval mrazivý klid, který nepatřil do světa živých.

Fridrich nehleděl na pergamen, ale na stín, který se pomalu odděloval od stěny. Nebyl to stín žádného z nich. Byl to temný obrys, který se pohyboval proti světlu plamenů. Pohyb byl pomalý, tekutý, jako by se něco plazilo po zrnkách kamene, hledalo cestu z hloubky skal do prostoru, kde dýchají lidé.

„Co jsi to probudil?“ vyhrkl společník a instinktivně sáhl po jílci meče.

Fridrich neodpověděl. Jeho oči byly upřené na roh místnosti. Tam, kde se setkávaly masivní románské zdi, začal stín houstnout. Nebyl to jen nedostatek světla. Byl to hustý, černý opar, který začal pohlcovat barvy okolí. Fridrich pocítil, jak mu ztuhla krev v žilách. Vzduch kolem něj ztěžkl, stal se hustým a těžkým jako mokrá hlína v hrobě.

„Musíme to zničit,“ vydechl Fridrich a v jeden prudký pohyb hodil pergamen do ohně.

Plameny na okamžik zmodraly. Vznikl krátký, ostrý zvuk, připomínající lidský výkřik, který se rozlehlo celou věží. Pak nastalo absolutní ticho. Stín zmizel. Společník vydechl a opřel se o zeď, aby znovu získal rovnováhu. Vzduch byl najednou čistý, cítili jen vůni spáleného papíru.

„Je to pryč,“ řekl muž a utřel si pot z čela.

Fridrich však stále stál nehybně. Díval se na své ruce. Byly šedé. Ne šedé od prachu, ale bezbarvé, jako by z nich pomalu vyprchával život. Když se pokusil mluvit, z hrdla mu vyšel jen chraplý zvuk, který připomínal šum větru v prázdných chodbách.

Když druhý den ráno stráže obcházely hradby, v komnatě věže našly pouze doutající popel a otevřené dveře. Po Fridrichovi nebylo nijaké známení. Žádná stopa v blátě, žádný krevnýstřík, žádný dopis. Jen jedna z kamenných desek v podlaze byla mírně posunutá, jako by se pod ní něco pohnulo.

Staletí plynula. Hrad měnil pány, zdi praskaly a dům se pomalu měnil v trosky. Většina stavby se rozpadla v prach, zbyla jen Černá věž, tichý svědek všeho, co se stalo. Lidé v okolních vesnicích začali vyprávět příběhy o tom, že v noci, když je nad řekou hustá mlha, lze ve věži zahlédnout postavu. Nestojí u okna, ale toulá se po vnitřních stěnách, jako by hledala cestu zpět do světa, ze kterého byla vymazána.

Kdo dnes vystoupá na vrchol zříceniny a přiloží ucho k chladným kamenum Černé věže, neslyší jen vítr. Slyší tiché, rytmické škrábání nehtů o kámen, které přichází z hloubky skalního základu, kde se stále skrývá něco, co Fridrich z Nejdku nechal otevřít.

✦
Příběh se váže k památce Nejdek Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)