Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Karlštejn (zámek)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Karlštejn (zámek)
Smyšlený příběh

Příběh: Karlštejn (zámek)

Příběh: Karlštejn (zámek)
❧

Hrabě Filip Kinský prudce odtrhl ruku od vínově červené omítky, jako by ho zeď v mrazivém horském vzduchu popálila. Kaple svatého Jiljí tiše dýchala do noci, ale z její zvoničky se neozývalo ani zaškobrtnutí kovu, přestože vítr v korunách okolních smrků kvílel jako zraněné zvíře. Komorník Jan Nepomuk z Borové stál o krok za ním, prsty křečovitě svíral mosazný svícen, jehož plamen tančil v poryvech, které se k nim však nedostaly.

Podívejte se na ty stopy, pane, zašeptal komorník a sklonil světlo k prahu kaple.

Hrabě se sklonil. Na kamenném schodě, v nánosu včerejšího poprašku, ležely otisky bosých nohou. Byly příliš hluboké, jako by je tam nevytvořila váha člověka, ale tíha celého světa, a mířily přímo dovnitř, za zavřené dveře, od nichž měl klíč pouze hrabě sám. Uvnitř nebyla tma, jakou by člověk čekal po půlnoci. Zpod dveří vytékal slabý, nepřirozeně modravý svit, který nepatřil ani svícím, ani odrazu měsíce.

Filip Kinský sáhl po klíči v kapse, ale jeho prsty narazily na něco tvrdého a ledového. Vytáhl stříbrný medailonek, který ještě před hodinou ležel bezpečně zamčený v pracovně na druhém konci zámeckého pavilonu. Kov byl pokryt jinovatkou. Když ho otevřel, v medailonku nebyl portrét jeho zesnulé manželky, ale hrubý, čerstvě vyrytý znak, který připomínal runu, již nikdy předtím neviděl.

Tady se nesmí nikdo pohybovat, Nepomuku, vydechl hrabě a jeho hlas se třásl víc, než chtěl přiznat. Zamkni všechna křídla zámku. Ať nikdo nevychází na nádvoří, dokud slunce neozáří věžičku.

V tu chvíli se za dveřmi kaple ozval zvuk, který hraběte přinutil k ústupu. Nebylo to bušení, ani volání o pomoc. Bylo to rytmické, kovové cinkání, jako by někdo uvnitř neúnavně počítal mince, jednu po druhé, s přesností, která popírala lidskou únavu. Zvuk se šířil celým zámeckým areálem, rezonoval v silných zdech a vibroval v podlaze pod jejich botami. Žďárské vrchy kolem nich utichly, jako by i sama příroda zadržela dech a čekala, co se stane, až poslední mince dopadne na zem.

Hrabě Kinský se otočil k zámku, jehož pravidelná souměrnost mu najednou připadala jako past, nikoliv jako útočiště před okolním světem. Věděl, že pokud ty dveře otevře, uvidí pravdu o dědictví, které mu zanechala hraběnka Františka Rosalie, pravdu, o níž se v rodových kronikách nikdy nepsalo. Ale pokud je nechá zavřené, bude muset žít s vědomím, že pod jeho okny, v nadmořské výšce, kde se země dotýká nebe, někdo – nebo něco – stále počítá čas, který mu už dávno nepatří.

Když se ráno služebnictvo odvážilo přiblížit ke kapli, dveře byly dokořán. Uvnitř bylo prázdno. Oltář, svěcený před tolika lety, stál na svém místě, ale na jeho desce ležela jediná, dokonale vybroušená skleněná střepina, horká jako rozžhavené železo. Nikdo z lidí, kteří v zámku sloužili, se už nikdy neodvážil vstoupit do kaple po setmění, a hrabě Filip Kinský se od toho dne vyhýbal pohledu na vlastní ruce, jako by se bál, že na nich uvidí stopy onoho modravého světla.

Zámek na Karlštejně dodnes stojí, hrdý a přísně souměrný na svém skalnatém trůnu, obklopený hlubokými lesy, které střeží své tajemství. Návštěvníci, kteří dnes procházejí nádvořím, často zastaví u kaple svatého Jiljí a na okamžik zmlknou, aniž by věděli proč. Možná je to jen horský vítr, nebo snad jen ozvěna kroků, které se kdysi dávno zastavily na prahu, jenž tam stále čeká na dalšího odvážlivce, který se odváží otočit klíčem v zámku, jenž se sám odemyká.

✦
Příběh se váže k památce Karlštejn (zámek) Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)