Příběh: Kratochvílova rozhledna

Prsty se mi zaryly do chladného betonu, když jsem se naposledy přitáhl k okraji ochozu, zatímco se pode mnou v poryvech podzimního větru třásly koruny stromů v Žižkových sadech. Ještě před chvílí jsem slyšel jen dunění vlastního srdce v uších, ale jakmile jsem se vyhoupl na ploši…