Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Krucifix (Veská)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Krucifix (Veská)
Smyšlený příběh

Příběh: Krucifix (Veská)

Příběh: Krucifix (Veská)
❧

„Krvácíš, člověče, a přesto se směješ tomu kameni!“ zakřičel Matěj a prudce strhl svého společníka od pískovcového sloupu.

Vzduch byl hustý a lepivý, cítit bylo blížící se bouřku a těžký pach mokrého prachu z cesty vedoucí do Sezemic. Jan však neodolal. S prsty zabořenými do měkkého pískovce přejížděl po reliéfu Panny Marie Bolestné s takovou intenzitou, až mu nehty zbráznily kůži. Jeho oči byly vyvrácené vzhůru a rty šeptaly slova, která v žádném známém jazyce zněla srozumitelně.

V té době, kdy se v okolí Veské vládly přísné zákony víry a strach z neznámého, byl Jan považován za blázence, nebo hůře, za někoho, kdo sbočil z cesty spásy. Přišel do vesnice jako cizinec, bez jména a majetku, jen s jednou jedinou posedlostí. Každý večer, když slunce klesalo za obzor a stíny se protahovaly jako prsty mrtvých, stával u tohoto kříže.

Matěj, místní kovář s rukama jako kmeny dubů, ho sledoval už týdny. Viděl, jak Jan kleká u paty kříže, tam, kde se v kameni rýsovala lebka, symbol smrtelnosti. Jan tam nenabýval pokoje. Naopak, vypadal, jako by z hloubky země nasával nějaké tajemství, které mu vyžíralo duši.

„Podívej se na ty tváře, Matěji,“ vydechl Jan náhle a jeho hlas zněl jako skřípání kamene o kámen. „Oni nejsou vytesáni z pískovce. Oni jsou uvnitř. Slyšíš je? Volají, aby je někdo vyvázal z tohoto ticha.“

Matěj ztuhl. Kolem nich nebyl nikdo, jen šumění listí a vzdálené skvíkání ptáků. Přesto měl pocit, že prostor kolem krucifixu vibruje. Teplo, které sálalo z kamene, bylo nepřirozené, téměř žáravé, přestože byl podzim a ranní rosa ještě nestihla uschnout.

Jan se náhle prudce narovnal a jeho pohled se upřel na vrchol kříže, na korpus Krista. Jeho tvář se zkroutila v křeči, která nebyla bolestí, ale spíše extrémním vyextázováním. Bez jediného slova začal vyškrábávat nehty do podstavce, tam, kde byla vlysy. Nehledal nic konkrétního, jen se snažil proniknout hlouběji do hmoty.

„Co to děláš, ty šílenče!“ zařval Matěj a popadl Jana za ramena.

V ten moment se stalo něco, co Matěj nedokázal vysvětlit ani po zbytek svého dlouhého života. Jakmile se dotkl Jana, pocítil prudký elektrický proud, který ho odhodil do prachu. Vteřinu poté se z nebe snesl jediný, osamělý blesk, který zasáhl vrchol krucifixu. Nebyl slyšet hrom, jen ohlušující ticho.

Když Matěj znovu otevřel oči a otřepal se z prachu, Jan byl pryč.

Nebyl vidět žádný stopami v blátě, žádný pohyb v okolních křovích. Jen krucifix stál na svém místě, lsnícím se v zapadajícím světle. Matěj se pomalu zvedl a přistoupil k pískovci. V místě, kde Jan předtím škrabal nehty, byla nyní v kameni hluboká, dokonale hladká rýha, která vypadala, jako by ji tam vryl mistr s nejlepším dlátem.

Ale to nejstrašnější bylo jinde. Matěj spatřil, že reliéf Panny Marie Bolestné, který byl doposud nehybný a chladný, má nyní na tváři jedinou, křišťálově čistou slzu. Ta slza nebyla z kamene. Byla z tekutého skla, které v létach následujících nikdy neuschlo a nikdy se neproměnilo v prach.

Vesničané z Veské si později vyprávěli, že Jan nebyl člověkem, ale stínem, který hledal cestu zpět do svého světa skrze bránu z pískovce. Nikdo však nikdy nenalezl stopu po jeho odchodu ani vysvětlení proto, proč se v noci u kříže občas ozývá tichý, rytmický zvuk, připomínající škrábání nehtů o tvrdý kámen.

Kdo dnes stojí u tohoto kříže a přiloží ucho k pískovci, možná zaslechne šepot jmen, která nebyla zapsána žádnou deskou, ale zůstala uvězněna v samotném srdci kamene.

✦
Příběh se váže k památce Krucifix (Veská) Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)