Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Hergetova Cihelna
  • Příběh: Hergetova cihelna

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Hergetova cihelna
Smyšlený příběh

Příběh: Hergetova cihelna

Příběh: Hergetova cihelna
❧

„Tady to končí, pane Linharte, víc z toho hlíny už z nás nevytáhnete!“ zakřičel stavitel Matěj a svaly mu napružely pod špinavým lnem, když s posledním úderem lopaty narazil do něčeho tvrdého.

František Antonín Linhart Herget se ani nepohnul. Stál v hustém oparu vápenného prachu, který mu leptal hrdlo a sypal se na černé střevy bot. Vzduchem se nesla těžká, kovová vůně žáru z rozpalovaných pecí, která se mísila s vlhkým chladem vltavského břehu. Herget se sklonil a prsty v drahých rukavicích začal odhrnovat zbytek mokré hlíny z předmětu, který vyvázal z hlubin. Nebyla to žádná zřícenina staré koželužny, ani zapomenutý kámen z renesančního sklepa. Byla to mince. Malá, zlatá, s rytinami, které v šeru lomu nevydaly žádný známý vzor.

„Kdo to mohl nechat tak hluboko?“ zamumlal Herget a mince v jeho dlani začala zvláštně pulzovat teplem.

V ten moment se nad nimi ozval zvuk, který v cihelně nebyl běžný. Nebyl to řev dělníků ani skřípění vozů s hliněnou hmotou. Byl to čistý, vysoký tón, jako když praskne křišťálová číše. Všichni přítomní ztuhli. Z hloubky vykopané jámy, tam, kde se právě teď vznášel prach, začal stoupat tenký, stříbrný proud kouře. Kouř se netřásl v průvanu, ale kroutil se do pravidelných spirál, které se pomalu vlnily směrem k líně tekoucí řece.

„Podívejte na ty stěny!“ vyhrkl Matěj a ukázal prstem na čerstvě zvednuté zdivo budovy.

Herget zvedl zrak. Na vápenných kamenech, které ještě před chvílí byly šedé a syré, se začaly objevovat stíny. Nebyly to stíny lidí, kteří kolem nich chodili. Byly to obrazy. Viděli tam postavy v oděvukách, které nikdo z Prahy roku 1781 neznal. Lidé s podivnými přístroji, stavby z čistého skla a železa, které sahaly až do mraků, a tváře, které vypadaly jako z jiného světa. Obrazy se pohybovaly, jako by stěny cihelny byly obrovským zrcadlem, které neukazovalo přítomnost, ale něco, co teprve přijít mělo.

Herget cítil, jak mu srdce tluče až v krku. Sevřel zlatou minci v dlani tak silně, až mu do kůže vryly hrany. Chtěl zakřičet, chtěl přikázat mužům, aby to všechno zasypali, ale jazyk mu ztuhl. Vteřinu poté, kdy se obraz na zdi stal nejjasnějším, ozval se znovu onen křišťálový zvuk a vše zmizelo. Stěny byly opět jen šedým kamenem a prach se usadil na zemi.

„Co to bylo, pane?“ vydechl Matěj a otřel si čelo špinavou rukou.

Herget neodpovídal. Díval se na svou dlaň. Mince byla pryč. Zůstala po ní jen malá, žhavá stopa ve tvaru kruhu, která v chladném vzduchu Malé Strany sálala horkem ještě dlouhou hodinu. Inženýr Herget už neřekl ani slovo o tom, co viděl. Dokončil stavbu cihelny s neobvyklým spěchem, jako by chtěl něco přikrýt, nebo naopak, jako by chtěl vytvořit nádobu pro něco, co v hloubce země stále spalo.

Od té doby se v budovně cihelny občas dějí věci, které nikdo z majitelů nedokázal vysvětlit. Někdy, když je noc tichá a řeka Vltava zklidne, se v prostorách pod sloupovým altánem, tam, kde kdysi stála okrouhlá pec, objevuje stejný stříbrný kouř. A lidé, kteří tam v ten moment stojí, přísahají, že slyší šeptání v jazyce, který neznají, a cítí pod nohama vibrace, jako by hluboko v zemi tlouklo obrovské, kovové srdce.

Hergetův tajemný nález zůstal pohřben v paměti jednoho muže, ale mince, která vyvolala vizi budoucnosti, možná stále leží někde v hloubce pod současnými podlahami, čeká na dotek někoho, kdo se våžně odváží hledat to, co nepatří do žádného času.

✦
Příběh se váže k památce Hergetova cihelna Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)