Příběh: Zemská sněmovna v Brně
Byl to chladný podzimní večer, kdy se v Zemské sněmovně v Brně konalo zasedání moravského zemského sněmu, a František Němec, jeden z předních poslanců, stál v hlavním sále a prohlašoval: "Nikdy nepřipustíme, aby se naše země stala pouhým přívěskem Vídně!" Z jeho slov byl cítit vztek a odhodlání, ale také trochu strachu, protože věděl, že jeho slova mohou mít vážné důsledky.
V sále zavládl pokoj, pouze hodiny na zdi tikaly a vnášely do místnosti trochu nervozity. František Němec se podíval kolem sebe a viděl, jak jeho kolegové poslanci sedí s napjatými tvářemi, každý z nich přemýšlel o tom, co bude dál. Najednou se ozval slabý šepot, který se šířil po sále jako vlna, a František Němec cítil, jak se mu chvějí ruce.
Šepot se stal hlasitějším a hlasitějším, až se nakonec změnil v bouřlivý povyk. Poslanci vstali ze svých míst a začali mluvit a gestikulovat, každý z nich chtěl být slyšen. František Němec se pokusil zjednat pořádek, ale marně. Sál se změnil v arénu, kde se každý snažil prosadit svou vůli.
Vtom se ozvalo slabé zaklepání na dveře. Poslanci se zarazili a otočili se k vchodu, kde stál mladý muž s bledou tváří a očima, které vypadaly jako by viděly něco, co nikdo jiný neviděl. "Co chcete?" zeptal se František Němec, ale mladý muž neodpověděl. Místo toho vytáhl z kapsy malý předmět a podal ho Františku Němci.
Byl to malý, vyřezávaný dřevěný krabička. František Němec ji otevřel a uviděl uvnitř malou, záhadnou zprávu. Nebyla podepsána, ale obsahovala pouze dvě slova: "Pozorujte noci". František Němec se podivil, co to může znamenat, ale než stačil něco říci, mladý muž se otočil a zmizel v noci.
Poslanci se again shromáždili kolem Františka Němce a všichni se ptali, co to znamená. Ale František Němec jenom pokrčil rameny a řekl: "Nevím, ale mám pocit, že naše země stojí na pokraji nějaké velké změny." A v tom okamžiku se v sále rozsvítilo světlo a všichni viděli, že hodiny na zdi ukazují přesně půlnoc.
František Němec se podivil, zda je to náhoda, nebo zda je to nějakým způsobem spojeno se záhadnou zprávu. A v tom okamžiku se v sále opět ozval šepot, tentokrát však byl jiný. Byl to šepot, který zněl jako by někdo říkal: "Pozorujte noci, pozorujte noci..." A František Němec cítil, že se něco děje, něco, co nikdo nemůže vysvětlit.
A tak zůstal stát v sále, s dřevěnou krabičkou v ruce a záhadnou zprávu v mysli, a cítil, že naše země stojí na pokraji nějaké velké tajemství. Co se tehdy stalo, nikdo neví, ale jedna věc je jistá - Zemská sněmovna v Brně stojí dodnes a čeká na to, až někdo rozluští její tajemství.