Příběh: Památník objevu radia
Prsty se mi třesou, když přejíždím po chladném bronzovém záhybu ženského roucha, zatímco mi v uších stále zní dusot těžkých bot dozorců z nedalekých šachet. Jmenuji se František, kdysi jsem učil chemii na gymnáziu, teď jen lopatou překládám černé kamení, které svítí v temnotě jak…
Příběh se váže k památce
Památník objevu radia
Zobrazit památku