Příběh: Locus perennis
Ocelový úder dláta o tvrdý kámen prořízl ticho lomu jako blesk. Anton Panoch oddechoval těžce, každý nádech byl prosycen pískovým prachem, který mu lepil rty a dráždil plíce. Otřel si čelo potem, jenž se smísil s šedým sedimentem na jeho tváři, a znovu se podíval na blok biotitic…
Příběh se váže k památce
Locus perennis
Zobrazit památku