Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Krytá Mostní Chodba Mezi Zámkem a Kostelem Ve Fryštátě
  • Příběh: Krytá mostní chodba mezi zámkem a kostelem ve Fryštátě

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Krytá mostní chodba mezi zámkem a kostelem ve Fryštátě
Smyšlený příběh

Příběh: Krytá mostní chodba mezi zámkem a kostelem ve Fryštátě

Příběh: Krytá mostní chodba mezi zámkem a kostelem ve Fryštátě
❧

„Krokni zpět, nebo tě pustím do příkopu!“

Hlas kněžny Eufemie rozsekl ticho úzké chodby jako ocelové čepelí. Její prsty, vybělené chladem kamene, křečovitě svíraly hedvábné okraje šatů. Stála uprostřed kryté mostní spojnice, v prostoru, kde se svět světské moci zámku setkával s tichem božího domu. Před ní stál Jan, muž, který v dvoře Piastovců neměl mít žádné právo mluvit, natož se dotýkat ruky ženy svého stavu.

Vzduch v chodbě voněl po starém dřevě a vlhkosti, která stoupala z hlubokého dna valů. Světlo, které pronikalo úzkými rýhami v konstrukci, klesalo na podlahu v tenkých, zlatavých proužcích a tančilo v prachu. Jan neustoupil. Jeho boty z hrubé kůže vrzaly o dřevěné prkny, zatímco on dělal pomalý krok vpřed. Mezi nimi zbývala jen krátká vzdálenost, ale v té době to byla propast hlubší než samotný příkop obklopující hrad.

„Neodejdu, dokud mi neřekneš pravdu,“ zašeptal Jan. Jeho hlas byl chraplý, přetížený očekáváním. „Vím, že tvůj otec již podepsal listiny. Vím, že tě posílají pryč, aby utuhla krev mezi našimi rody. Proč jsi mlčela?“

Eufemie se krátce rozhlédla. Chodba byla prázdná, jen vzdálený zvuk zvonů z věže kostele Povýšení svatého kříže připomínal, že čas běží proti nim. Zámek za jejími zády byl plný spiknutí a šepotu, zatímco kostel před ní sliboval klid, který však v její hrudi chyběl. Zatáhla nosem studený vzduch, který jí pálil v plicích.

„Pravda v tomto domě nemá cenu, Jane,“ odpověděla a její hlas se mírně zatřásl. „Zde platí pouze vůle knížet. Pokud mě doprovodíš až k branám, riskuješ hlavu. Podívej se dolů, do té temnoty. To je jediné místo, kam nás oba v tomto městě čeká přijetí, pokud budeme dál trvat při tomto šílenství.“

Jan se zasmál, byl to krátký, hořký zvuk. Natáhl ruku a na okamžik se jeho prsty střetly s jejími. Ten dotek byl jako elektrický výboj v mrazivém ránu. Eufemie na vteřinu zavřela oči a opřela se o chladnou stěnu chodby. Cítila, jak se jí srdce tluče o žebra, jako uvězněný pták, který se snaží rozbít mříže.

„Kryté chodby jsou stvořeny k tomu, aby se lidé mohli pohybovat v bezpečí, aniž by je viděli ostatní,“ řekl Jan a přitáhl si ji blíže. „Tento most je jediné místo, kde nejsme ani dcerou knížete, ani služebníkem. Jsme jen dvě duše mezi nebesy a zemí.“

Eufemie se podívala směrem k kostelu. Gotické oblouky se rýsovaly proti šedému nebi. Věděla, že za několik hodin bude její kočár opouštět Fryštát a s ním i vše, co v tomto údolí řeky Olše zanechala. Rozhodnutí, které měla učinit právě teď, vteřinu po vteřině, určovalo, zda z tohoto mostu odejde jako panovnice, nebo jako vyvrženec.

„Máš cestu,“ řekla tiše a její pohled ztuhl. „Můžeš jít s ním, kdo tě zavolá, nebo můžeš jít s mnou do neznáma, kde nás nečeká nic kromě prachu a zapomnění. Ale pokud jednou vystoupím z této chodby a vstoupím do brány, cesta zpět bude uzavřena.“

Jan neotázal. Jen pevněji stiskl její ruku a přitáhl ji k sobě. V ten moment se z hloubky zámku ozval hřmot těžkých dveří a doprovázel ho křik stráží. Někdo je hledal. Panika se rozlila prostorem mostu, zmíchala se s vůní vlhkého dřeva a strachem.

Eufemie se podívala na konec chodby, kde se začínaly rýsovat siluety mužů v brnění. Pak se podívala do očí Jana. Bez slova se pustili do pohybu, ale ne směrem k bezpečí zámku, nýbrž k úzkému průchodu, který vedl pryč z hlavní cesty.

Když se stráže dostali na most, našli tam pouze jednu zapomenutou hedvábnou rukavici, která pomalu klesala do hlubokého příkopu.

Ten most spojuje dvě budovy dodnes, ale tajemství o tom, kam zmizeli ti, kteří jím kdysi utekli, zůstalo vytesáno do ticha kamenných zdí.

✦
Příběh se váže k památce Krytá mostní chodba mezi zámkem a kostelem ve Fryštátě Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)