Příběh: Rovinné neopevněné sídliště Dvůr Osojno

Slyšel jsem tiché kroky na skalnatém hřebenu, jako by se temnoty náhle staly svědomy. Hlava se mi zakroutila při pohledu skrz mlhou — tam, mezi keři, se objevila postava s bílou látkou kolem ramen a v ruce držela keramický střep. Její jméno bylo Merita, jak mi řekla před několika…