Intro

Tam kde Labe potká Bílinu svou,

začíná píseň o Ústí nad Labem, tou starou i novou.

Verse 1

Mezi středohořím a Krušnými horami,

stojí Ústí, hrdé i s mlhami.

Přemysl Oráč tady zanechal svůj pluh,

z oráče se stal kníže, to ti řekne každý zdejší druh.

Čtyři nádraží tu vlaky mají rády,

elektrické koleje, bez jediné vady.

Chorus

Ústí nad Labem, náš severní kraj,

na soutoku řek je to pravý ráj.

Ústí nad Labem, byť kolem kouř se line,

srdcem jsme tu doma a to nikdy nemine.

Verse 2

Trolejbus jede, čísla přes padesát,

v tomhle městě se neztratíš, to můžeš znát.

Zahradní trpaslíci vzešli z naší ulice,

Maresch je vymyslel, teď hlídají zahrady navíce.

Hrad Střekov shlíží dolů z výšky nad tok,

clo už nevybírá, jen kochá se, jaký je dnes rok.

Chorus

Ústí nad Labem, náš severní kraj,

na soutoku řek je to pravý ráj.

Ústí nad Labem, byť kolem kouř se line,

srdcem jsme tu doma a to nikdy nemine.

Bridge

Studenti tady potkávají Spolchemie dým,

a stejně mají Ústí rádi, to vám povím tím.

V aglomeraci s Chomutovem táhneme k tomu,

Ústí nad Labem vždycky patří k rodnému domu.

Chorus

Ústí nad Labem, náš severní kraj,

na soutoku řek je to pravý ráj.

Ústí nad Labem, byť kolem kouř se line,

srdcem jsme tu doma a to nikdy nemine.

Outro

Tam kde Labe potká Bílinu svou,

zůstane Ústí navždy hvězdou severní, tou pravou.