Beniesova vila v Lysé nad Labem v části Litol patří k nejznámějším kubistickým stavbám v České republice. Postavena byla v letech 1912 až 1913 stavební společností architekta a stavitele Matěje Blechy podle projektu významného českého architekta Emila Králíčka. Stavebníkem byl Michael Benies, rakousko-uherský židovský velkoprůmyslník a finančník, který spolu se svými bratry vlastnil cukrovar v Litoli pořízený v roce 1887. Michael Benies věnoval novou vilu své dceři Evelině, která se provdala za vídeňského právníka a historika Heinricha Benedikta. Formálně však vila zůstala v majetku podnikatelské společnosti.

Architektonicky je vila mimořádná svou důslednou aplikací kubistických principů a průlomovým řešením střechy. Jde o jednu z prvních staveb s plochou střechou vůbec, ale především o první stavbu na území, u které byla na plochou střechu projektována zahrada – řešení, které zavádí do moderního bydlení zcela nový rozměr. V interiéru se zachovaly pozoruhodné detaily výzdoby, které vypovídají o bohatství původního majitele a jeho smyslu pro moderní estetiku.

Středem přízemí, nejvýstavnější části domu, je hala dominovaná čtyřmi sloupy se čtvercovým půdorysem. Tyto sloupy jsou v horní polovině bohatě zdobeny charakteristickým kubistickým tvaroslovím, zatímco v dolní části byla dříve dřevěné obložení se střídmě vyřezávaným dekorem. Nárožní sloup nese kubistický motiv, který byl později využit pro plakát výstavy Český architektonický kubismus. Prostor vymezený sloupnicí má ve stropu tvar osmiúhelníku s otevřeným průhledem až na střechu. Strop je po obvodu sloupů členitý plastickými pravoúhlými pásy.

Ze haly se přechází do obývacího pokoje a jídelny, odkud je vstup do pánského pokoje s originálními prosklovanými dveřmi. V těchto místnostech se dochovaly dveře a podokenní mřížky kryjící topení. Další menší místnosti přízemí sloužily jako přípravna, prostor schodiště, šatna, místnost pro služku a toalety.

Suterén byl čistě funkční – nacházela se tu kuchyň, komora, spíž, přípravna, sklad potravin, umývárna, místnost pro uskladnění vína, prostor ústředního topení a tři menší místnosti určené pro služebnictvo. V patře se opakuje hala s galeriemi, ze které vedou schodiště a vstup na balkon se třemi charakteristickými okny tvaru šestiúhelníku. Původní majitel měl v patře vlastní šatnu, místnost pro služku, lázně osvětlené šestiúhelnými okny a pokoje se vstupem na balkon.

Střechu doplňuje zděný přístavek obsahující prostor schodiště a dvě menší místnosti. Patrně nejzajímavějším prvkem je skleník ve tvaru trojúhelníku umístěný uprostřed rovné střechy, jehož půdorysný tvar tematicky odpovídá formě haly pod ním. Dekorované sloupy stoupají až na tuto výšku a je viditelná vrstvená konstrukce střechy.

Novomanželé Benediktovi zde žili během letních pobytů od roku 1912/1913, zatímco v zimě se vraceli do Vídně. Pobyt v Litoni inspiroval Heinricha Benedikta ke zpracování studie o hraběti Šporkovi a českém baroku. V roce 2004 byla vila prohlášena národní kulturní památkou, čímž bylo uznáno její výjimečné místo v dějinách české architektury.