Luka jsou zámek ležící na západním okraji stejnojmenné vesnice u Verušiček. Svou existencí sahá hluboce do minulosti – její předchůdcem byla tvrz, která zde podle historických záznamů stála již ve třináctém století. Zástavba postupně získávala na důležitosti, zejména když se v průběhu patnáctého století vesnice rozdělila na několik menších statků.

K prvním dokumentovaným vlastníkům patřil roku 1523 Kryštof Štampach ze Štampachu. Po jeho smrti v roce 1568 jej následovali jeho synové Mikuláš a Volf Adam, kteří jsou uváděni v roce 1577. Jejich dělba majetku přišla o dva roky později – Mikuláš si ponechal Luku, zatímco Volf Adam získal Stroupeč. Po Mikulášově smrti v roce 1584 zdědila statky jeho vdova, později jej vlastnili jeho synovci Abraham, Kryštof a Adam, kteří jej v roce 1588 prodali Janu Jindříchu Prölhoferovi z Purkrsdorfu.

Dějiny první poloviny sedmnáctého století zůstávají částečně nejasné. Podle dostupných údajů zemřel Jan Jindřích Prölhofer roku 1604, jeho majetek pak dědil syn Fabián Šebestián a jeho syn Jan Jindřích. Předpokládá se, že jeho dcera Anna Barbora se provdala za Volfganga Libštejnského z Kolovrat, ačkoli historikové se v jednotlivostech rozcházejí. V období třicetileté války – která během let 1615 až 1652 postihla celý region – tvrz údajně zanikla, přestože se gotické a renesanční zdivo dochováno do dneška.

Rozhodující proměnou objektu byla baroka. Kolem roku 1660 nechal Volfgang Libštejnský z Kolovrat renesanční tvrz přestavět na raně barokní zámek. Tato přestavba respektovala původní trojkřídlé uspořádání se dvorem. Roku 1676 se správy panství ujal Volfgangův syn Antonín, který se roku 1682 s bratry a sestrami rozdělil o majetek. Právě on se pak stal jediným vlastníkem statku až do své smrti v roce 1699. Jeho syn Václav Ferdinand však kvůli vysokým dluhům o zámek přišel již roku 1709. V následujících desetiletích jej vlastnili různí majitelé – mezi nimi byla šlechtická rodina Deymů ze Stříteže či František Antonín Nostic-Rieneck.

Ve dvacátém století sloužila budova různým účelům. V první polovině byl zámek využíván jako škola, později jej převzal státní statek. Od druhé poloviny století začal objekt chátrat. Začátkem devadesátých let byl proveden historický výzkum, areál byl vyčištěn, postavena ohradní zeď a obnoven střešní krov. Roku 1994 byl zámek zapsán do seznamu kulturních památek České republiky.

Stavebně jde o gotickou budovu, která se částečně dochovala v severním křídle – původně obdélná stavba s přístavkem. Renesanční úpravy ji rozšířily do trojkřídlé podoby s dvorem. Baroka tuto dispozici respektovala. Západní křídlo tvořící čtvercový dvůr vzniklo až v devatenáctém století. Jižní křídlo vyniká štíty členenými pilastry.

Dnes je zámek v havarijním stavu a nachází se v nepřístupném areálu. Návštěvníci projíždějící kolem po silnici mohou jej zahlédnout jako součást krajiny – značená cyklotrasa číslo 2249 z Šemnice k Valči kolem něj vede. Zámek Luka je tak svědectvím o dlouhých dějinách regionu, avšak jeho současný osud ukazuje, jak snadno historie mizí bez patřičné péče.