Hrad Vrtba leží na jižním okraji osady Vrtbo u Horní Bělé v okresu Plzeň-sever. Předpokládá se, že lokalita byla osídlena již v pravěku – terén nese znaky eneolitických výšinných sídlišť a byly zde nalezeny keramické střepy nádoby se slámovým povrchem. Vlastní středověký hrad byl postaven na přelomu třináctého a čtrnáctého století příslušníky rodu pánů z Vrtby, kteří náleželi k rodině Hroznatovců.

Historické záznamy Vrtbu poprvé zmiňují v roce 1316, kdy se majitel Sezema z Vrtby ocitl před soudem kvůli účasti v konfliktu. Podle berního rejstříku z roku 1379 byli majiteli bratři Petr a Sezema z Vrtby. Hradní panství zahrnovalo vícero vesnic, včetně Košetic, Klenovice, Lhoty, Popovic a zániklé Štěpánovice, pravděpodobně také Úněšova a Krašovic. V roce 1405 Sezema z Vrtby zrušil povinnost krašovického faráře sloužit na Vrtbě při každoroční mši, což nasvědčuje tomu, že součástí hradu byla i kaple. V husitských válkách patřil hrad Janu Štěpánovci z Vrtby, přívrženci katolického tábora, zatímco husité plenili vrtbovské statky. V roce 1462 se na hradě uvádí Hroznata z Vrtby. Kolem roku 1510 prodal Jan Hroznata z Vrtby hrad pánům z Rabštejna, později jej vlastnili jeho bratři Jan z Rabštejna (doložen roku 1525). Na počátku roku 1538 jej Jan z Rabštejna prodal Šebestiánu Markvartovi z Hrádku za 1250 kop pražských grošů. Když si Markvart roku 1555 vytvořil hlavní sídlo v nedalekých Dolní Bělé, hrad Vrtba se stal zbytečný a postupně zanikl. V soupisu panství z roku 1659 se již zmiňuje jen hospodářský dvůr Vrtba s pustým rybníkem.

Staveniště hradu se nacházelo na nízkém pahorku, chráněném ze směru jihu a východu třemi rybníky, které zvýšily jeho obrannou schopnost. Hrad měl pětiboký půdorys a byl opevněn mohutným valem a příkopem. Příkop, který je nejlépe dochovanou součástí opevnění, dosahuje hloubky až osm metrů a jeho šířka kolísá mezi osmnácti a pětadvaceti metry. Přístupová cesta vedla od severa a pokračovala po koruně valu, odkud mostkem překročila příkop a vnikala do hradu.

Archeologické průzkumy zde odhalily keramické zlomky představující kuchyňský nádobí od druhé poloviny třináctého do patnáctého století a devadesát jednu kusů zbytků kachlů. Na těchto zbytcích jsou vidět gotické motivy – meluzína, český lev, turnajové scény, ornamentální rozety či gotické kružby, pocházející převážně z druhé poloviny patnáctého až první poloviny šestnáctého století. Byl zde také nalezen kovový artefakt – železná destička, jež byla součástí brigantiny.

Dnes se z hradu zachovaly pouze nepatrné zbytky zdiva. Nejlépe viditelnou a nejlépe dochovanou součástí zůstávají zmíněný val a příkop, které vyznačují někdejší rozsah a pevnost stavby, která měla významné postavení v regionu během střední doby Vrtbovců.