Zámek Ctěnice se nachází v osadě Ctěnice, která je od roku 1974 součástí Prahy 9. Je chráněn jako kulturní památka. Od roku 2012 jej spravuje Muzeum Prahy, které zde provozuje stálou expozici, pořádá kulturní a vzdělávací akce a usiluje o zpřístupnění areálu veřejnosti.

Nejstarší zmínka o zdejší gotické tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister od Gery Galmové. Tvrz byla chráněna bažinatými loukami a příkopem vytesaným ve skále. Od roku 1502 vlastnil Ctěnice Václav Hrzán z Harasova. Jeho syn Adam statek zdědil roku 1520, a roku 1544 jej předal Mikulášovi. Mikuláš dal zřejmě kolem roku 1550 přestavět starou tvrz na renesanční zámek – přidal nové trakty se zdobnými arkádami kolem nádvoří a upravil vstupní věž. Z této doby se dodnes zachovaly hospodářské budovy se zajímavou barokní architekturou.

Před rokem 1572 koupil Ctěnice Petr Myška ze Žlunic a inicioval období, kdy se majitelé na statku časté střídali. Mezi vlastníky figurovali Hazmburkové a Valdštejnové. Rozhodující přelom přineslo období Windischgrätzů, kteří drželi panství až do roku 1803. V třicátých letech 18. století nechali provést zásadní přestavbu do stylu klasicizujícího baroka. Pražský architekt Václav Špaček přeměnil vzhled zámku – vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena trojbokým štítem s cibulovou střechou. Zámecká budova se střídavě čtyřmi a dvěma patry obíhá pětibokého nádvoří a je kryta valbovou střechou. Fasádu člení lizény, do nádvoří se otvírají pilířové arkády. Přes příkop, který se dodnes částečně zachoval, vede klenutý most ke vchodu.

Po roce 1803 nadále docházelo ke střídání vlastníků. V roce 1849 získal Ctěnice Alexander Schoeller, významný velkopodnikatel a velkoobchodník rakouské monarchie. Vlastnil jej až do druhé světové války. Schoeller měl rozsáhlé obchodní aktivity – nedaleko vystavěl velkostatek a cukrovar připojený tratí České severní dráhy od roku 1872. Cukrovar vyhořel v roce 1889 a při následné rekonstrukci byl přestavěn do dnešní podoby.

Po druhé světové války připadl zámecký areál Státnímu statku hl. m. Prahy. V roce 1995 jej spravovala Pražská informační služba. Od roku 2012 jej kompletně převzalo Muzeum Prahy. Areál tvoří kromě zámku hospodářské budovy a volně přístupný park. Zámecká sýpka, nejcennější z hospodářských staveb s charakteristickými obdélníkovými okénky a kamenným ostěním, je nyní přestavěna na Zámecký hotel. Kočárovna slouží jako Zámecké bistro s kavárnou. Zámek se tak dnes proměnil na živé kulturní místo, kde se setkávají místní i návštěvníci přitahovaní kombinací autentické architektury a bohatého programu.