Kostel svaté Anny stojí na hřbitově ve vižňovské obci, obrácený k západu, a vzhlíží k nebi svou rozpoznatelnou hranolovou věží. Jde o stavbu z lomového kamene s barokním stylem, která vznikla v čvrtstoletí mezi roky 1724 až 1728. Entwurf vypracoval uznávaný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, a stavbu objednal opat broumovského kláštera Otmar Daniel Zinke. Díky své architektonické kvalitě se řadí mezi tzv. broumovskou skupinu kostelů a od první poloviny července roku 2022 je zákonem chráněna jako národní kulturní památka.

Historie tohoto místa sahá hlouběji do minulosti. Farní kostel zde byl poprvé zmíněn v polovině čtrnáctého století. V průběhu staletí se stal filiálním kostelem podřízeným farnímu chrámu v nedalekých Vernéřovicích. V roce 1672 nechal opat Tomáš Sartorius starší, původně dřevěný kostel přestavět a rozšířit. Po padesáti letech však tato stavba musela být sňata, a dne 28. června 1724 položil opat Otmar Zinke základní kámen k zcela novému kostelu. Stavbu vedl zednický mistr z Broumova. Nový chrám byl vysvěcen 20. června 1727 a definitivně dokončen roku 1728.

Architektura kostela vypovídá o typických prvích baroka. Stavba je členěna vodorovnými pásy z tesaných kamenů. K eliptické lodi, která má podobu rozlehlého sálového prostoru, se připojují na kratších stranách přístavky. Uvnitř se loď rozprostírá přibližně 24 metrů na délku a 15 metrů na šířku, podepřena osmi pilíři. Kněžiště, měřící 3 krát 6 metrů, zdobí původní malba s motivem Boha Otce v oblacích. Nad hlavním oltářem visí obraz svaté Anny učící Marii, namalovaný vídeňským malířem K. Schüllerem v roce 1889. Kazatelna je provedena v empírovém stylu, s dřevěným zdobením a figurou kajícího se Krista. Původní baroko střechu pokrývala v průběhu času břidlice a později i plech. Dva vchody do kostela vítají návštěvníky, nad jedním z nich je umístěna mramorová deska s latinským nápisem z roku 1727.

V současnosti čeká chrám na dlouhodobou obnovu. V letech 2015 až 2020 proběhla oprava krovu a střechy. V roce 2024 byla zahájena rozsáhlejší rekonstrukce, na níž bylo třeba získat devatenáct milionů korun. Více než třináct milionů poskytly evropské fondy, zbývající třetinu financují Biskupství královéhradecké, Královéhradecký kraj a broumovská farnost. Navzdory finančním problémům a technickému stavu, kdy do kostela zatéká, zůstává toto místo významnou součástí české barokní architektury a stojí za návštěvu těch, kteří se zajímají o českou historii a duchovní dědictví.